2.2.5 Usnesení rady obce
MV ČR
Formulace usnesení rady obce
Jakým způsobem je vhodné formulovat usnesení?
Slovní formulace pro přijatá usnesení rady obce nejsou žádným právním předpisem stanoveny. Je tedy vhodné toto stanovit v jednacím řádu rady obce. Pro vznik usnesení, resp. jeho formulaci, je podstatný cíl, ke kterému dané usnesení směřuje. Správná formulace takového usnesení je tedy velmi důležitá (špatně zvolená formulace, či formulace nejasná by mohla vést až ke stavu, kdy nebude z usnesení patrna vůle rady obce a takové usnesení bude neurčité). Při formulování usnesení doporučujeme vycházet především z ustanovení § 102 OZř, upravujícího pravomoci rady obce, např.:
Rada obce schvaluje organizační řád obecního úřadu....
Rada obce zřizuje (zrušuje) stavební komisi a volí (odvolává) předsedu (členy) této komise...
Rada obce rozhoduje ve věci obce jako jediného vlastníka obchodní společnosti...
Rada obce doporučuje zastupitelstvu obce schválit prodej pozemku obce...
Rada obce vydává Nařízení obce č. ...
Rada obce svěřuje zcela pravomoc ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti správnímu odboru obecního úřadu...
Rada obce jmenuje (odvolává) vedoucího odboru...
Rada obce stanovuje celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce ...
Podmínky pro přijetí usnesení rady obce
Co je usnesení rady obce? Jak a kdy vzniká usnesení rady obce?
Usnesení rady obce je rozhodovací akt rady obce, který vzniká během schůze rady obce, a to v případě, že pro něj bude hlasovat zákonem požadovaný počet členů rady obce. Dle ustanovení § 101 odst. 2 OZř je rada obce schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Jak jest patrno, pro možnost samotného hlasování o usnesení je nutná přítomnost minimálně nadpoloviční většiny všech členů rady obce, a to ve všech případech (např. při 5členné radě obce je nutná přítomnost 3 radních, při 11 členech je pak nutná přítomnost minimálně 6 radních apod.). Obdobné pravidlo pak ze stejného ustanovení zákona o obcích platí i pro stanovení potřebného kvora, tedy minimálního počtu hlasů potřebných pro přijetí usnesení. V tomto případě jde taktéž o nad-poloviční většinu všech (tedy nikoliv pouze přítomných) členů rady obce (např. při 9 členné radě obce a přítomných 5 radních je minimální kvorum pro přijetí usnesení 5 hlasů, při 11 členné radě obce a přítomných 7 radních je minimální kvorum 6 hlasů apod.). Usnesení vzniká, vysloví-li se pro něj (hlasuje-li pro něj) minimálně výše uvedený počet členů rady obce. Zároveň jeho účinnost nastává okamžikem ukončení hlasování (není tak třeba čekat na jeho "nabytí účinnosti" až jeho uvedením v zápise ze schůze rady obce – nicméně tento zápis musí v souladu s požadavky zákona o obcích všechna usnesení rady obce obsahovat).
Zákon o obcích uvádí termín "usnesení", v některých případech pak v případě rady hovoří např. o "rozhodnutí", "jmenování" či "odvolání" apod. Jaký je v těchto pojmech rozdíl a jaká pravidla platí pro jejich přijímání?
Ve výše uvedených případech jde pouze o formální rozlišení účelu, ke kterému má dané vyjádření vůle rady obce směřovat. Rada obce rozhoduje vždy usnesením. Formulace usnesení pak musí korespondovat s ustanovením zákona o obcích (blíže viz kapitola "Formulace usnesení rady obce).
Jaké jsou další zásady pro přijímání usnesení a hlasování? Musí rada obce hlasovat jmenovitě?
Mimo požadavků na nadpoloviční většinu přítomných radních na schůzi rady obce a nadpoloviční většinu všech členů rady obce při určení kvora pro přijetí usnesení zákon o obcích žádné bližší požadavky na přijímání usnesení, co se pro-cesní stránky týče, nestanoví. Způsob hlasování, ať již "veřejné" (byť o veřejnosti hlasování lze hovořit pouze nepřímo, neboť schůze rady obce jsou neveřejné) nebo tajné, je tak na vůli rady obce a je vhodné ho upravit v jednacím řádu. Stejně tak není povinností uvádět hlasování jednotlivých radních jmenovitě do zápisu, byť nelze proti tomuto postupu nic namítat a uvádění takových údajů není v rozporu s právní úpravou.
V jakém pořadí se má hlasovat, jsou-li k návrhu usnesení podány protinávrhy nebo je předloženo několik variant daného usnesení?
V jakém pořadí rada obce hlasuje o navržených usneseních, resp. jejich variantách, či protinávrzích, není právními předpisy upraveno. Lze doporučit tuto otázku upravit v jednacím řádu. Zvyklostí je hlasování předně o protinávrzích v pořadí, v jakém byly předloženy, popř. o variantních návrzích v pořadí jak jsou navrženy, nejde však o povinnost. Je-li přijat protinávrh, či jedna z variant návrhu usnesení, není třeba již o původním návrhu (či dalších variantách) hlasovat.
Jakým způsobem zaznamenat výsledek hlasování? Používáme hlasovací zařízení, je možné použít výtisk z takového zařízení jako zaznamenání hlasování v zápise?
Jak je již uvedeno v části "Povinné náležitosti zápisu ze schůze rady obce", mezi tyto patří průběh a výsledek hlasování, přičemž způsob jejich zaznamenání je na vůli obce. Musí však být patrno jak hlasování probíhalo a s jakým výsledkem skončilo. Pro splnění zákonné povinnosti tak je možné uvést jak početní průběh a výsledek hlasování (např. Pro: 5, Proti: 0, Zdržel se: 0), jmenovitý průběh a výsledek, ale např. je možné v případě využití hlasovací techniky použít písemný záznam z tohoto zařízení. V takovém případě však musí být tento nedílnou součástí zápisu ze schůze rady obce a musí z něj být nad veškerou pochybnost patrné, jakého usnesení se jaký záznam týká. Je vhodné jako stvrzení výsledku poznamenat např. Usnesení bylo – nebylo přijato.
Stává se, že někteří radní nehlasují proti usnesení, ale pouze se hlasování zdrží. Je v takovém případě postup, resp. výsledek hlasování, jiný?
Nikoliv. Zdržení se hlasování má naprosto stejné následky jako hlasování proti přijetí návrhu usnesení. Význam takového postupu člena rady obce lze chápat pouze ve vyjádření jeho politického či osobního postoje v dané věci.
Návrh…
