Rozpočet příspěvkové organizace

4.3.7 Rozpočet příspěvkové organizace

Ing. Anna Matoušková

Město, obec, resp. územní samosprávný celek si pro vybrané činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost si vyžadují samostatnou právní subjektivitu, zřizují příspěvkové organizace, a to zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k poskytování služeb veřejnosti v souladu s jejich hlavní případně doplňkovou činností a v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.

Zřizování příspěvkových organizací je podle ustanovení písmena d) § 84 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce a zastupitelstvo obce také rozhoduje o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace. Zastupitelstvu obce je rovněž vyhrazeno schvalovat zřizovací listiny příspěvkových organizací.

Zřizovatelské funkce vůči zřízeným příspěvkovým organizacím plní dle ustanovení písmene b) § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, rada obce.

V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, a to s výjimkou schvalování účetní závěrky zřízené příspěvkové organizace, kterou v tomto případě schvaluje zastupitelstvo obce.

Obec jako zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, přičemž náležitosti zřizovací listiny jsou taxativně vymezeny v rámci ustanovení § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a jedná se konkrétně o následující náležitosti:

a) úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,

b) název, sídlo příspěvkové organizace a identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,

c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,

e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen “svěřený majetek“),

f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného…