4.9.2 Pracovní poměr na obcích
Bc. Lukáš Auerswald
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr vzniká:
-
pracovní smlouvou či
-
jmenováním.
Pracovní smlouva je nejobvyklejší způsob vzniku pracovního poměru.
Je to dvoustranný právní úkon, jehož formální a obsahové náležitosti stanoví
ZP. Musí být uzavřena písemně minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno
obdrží zaměstnanec a druhé zaměstnavatel. Aby byla pracovní smlouva považována
za písemně uzavřenou, musí být oběma účastníky podepsána buď předem, nebo
nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Za obec podepisuje pracovní
smlouvy tajemník, není-li jeho funkce zřízena, pak starosta obce. Základními
předepsanými náležitostmi pracovní smlouvy je:
-
sjednaný druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán,
-
místo nebo místa výkonu práce,
-
den nástupu do práce.
Lze sjednat pracovní poměr na:
-
dobu určitou, nebo
-
dobu neurčitou.
Délku trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními
stranami není od 1. 1. 2012 možné sjednat na dobu přesahující 3 roky, přičemž
tato doba bude moci být ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu
určitou opakovaně sjednána nebo pracovní poměr na dobu určitou prodloužen (za
opakování pracovního poměru na dobu určitou se bude považovat rovněž i jeho
prodloužení) nejvýše dvakrát (celkem tedy může být sjednána doba určitá mezi
tímtéž zaměstnancem a tímtéž zaměstnavatelem třikrát za sebou).
ZP ale stanoví 3 výjimky, při nichž je možné pracovní poměr na dobu
určitou sjednávat, dohodou prodlužovat nebo opětovně sjednávat bez jakéhokoliv
omezení:
-
u cizinců, jimž se uděluje povolení k zaměstnání,
-
z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu
překážek v práci na straně zaměstnance, např. zastoupení za zaměstnance na
mateřské či rodičovské dovolené, popř. u zaměstnance, u něhož se dle lékařského
posudku předpokládá delší doba nemoci (nad 3 měsíce),
-
z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z
důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat
(přijímání zaměstnanců na dobu konkrétních zakázek, např. doba projektu čerpání
dotace obcí).
Tyto výjimky jsou blíže uvedeny ve zvláštním právním předpise
týkajícím se úředníků (§ 10 zákona č. 312/2002
Sb., o úřednících územních samosprávných celků), podle něhož může
být doba určitá sjednána jen ve výjimečných případech. Není-li v pracovní
smlouvě nebo ve jmenování do funkce uveden důvod pracovního poměru na dobu
určitou a nebo není v souladu s tímto ustanovením, jde o pracovní poměr na dobu
neurčitou. Dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou je možné vymezit nejen
přímým časovým údajem (dny, měsíce, roky), ale též skutečností, která má v
budoucnu nastat (návrat z rodičovské dovolené zastupované zaměstnankyně či
zaměstnance apod.).
Zkušební doba
Důležitou součástí pracovní smlouvy může být ujednání o zkušební
době. Od 1. 1. 2012 činí maximální délka zkušební doby u vedoucích zaměstnanců
až 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, pro "řadové“
(nevedoucí) zaměstnance se maximální délka nemění a zůstává na úrovni nejvýše
tří měsíců. Zkušební doba může být přitom sjednána maximálně v délce poloviny
sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Sjednaná délka zkušební
doby se bude prodlužovat jen o dobu celodenních překážek v práci. Nově se
zkušební doba prodlužuje též o dobu celodenní dovolené. Už není přípustné
zrušit pracovní poměr ve zkušební době jinak než písemně, např. ústně – pro
zrušení pracovního poměru ve zkušební době je nyní předepsána výhradně písemná
forma a současně stanoveno pravidlo, že pracovní poměr skončí dnem doručení
oznámení o zrušení pracovního poměru druhému účastníku pracovního poměru,
není-li v něm uveden den pozdější (ust. § 66 odst. 2 ZP).
Zaměstnavatel musí do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru
zaměstnance písemně informovat o jeho právech a povinnostech, pokud by je
neobsahovala přímo pracovní smlouva. Mezi tyto informace patří např. bližší
konkretizace druhu a místa výkonu práce, délka dovolené, výplatní termín a
údaje o délce a rozvržení pracovní doby, údaj o výpovědních dobách daných ZP.
Tyto údaje je třeba zaměstnancům poskytovat individuálně – nepostačuje např.
uvedení na nástěnce.
Změna pracovního poměru
Sjednaný obsah pracovní smlouvy je možné změnit dohodou obou
účastníků. Častým případem je převedení na jinou práci. Tu může (nebo dokonce
musí) zaměstnavatel v zákonem stanovených případech učinit i bez dohody o změně
pracovní smlouvy a bez souhlasu zaměstnance, tj. jednostranně (např. ze
zdravotních důvodů).
Skončení pracovního poměru
Ke skončení pracovního poměru může dojít buď jednostranným právním
úkonem, nebo na základě dohody.
Druhy skončení pracovního poměru:
Dohoda je uzavřena, jakmile se oba účastníci shodli na jejím
obsahu. Je možné v dohodě sjednat, že zaměstnanci bude poskytnuto odchodné
(smluvní odstupné).
Výpovědí skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby
nezávisle na vůli druhého účastníka pracovního poměru. Výpovědí může rozvázat
pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli
výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát
výpověď pouze z důvodů v ZP vyjmenovaných (§
52). Zaměstnavatel nesmí dát výpověď v tzv. ochranné době. Musí být
dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak by byla neplatná. Pracovní
poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která musí být stejná pro…