Pracovní poměr na obcích

4.9.2 Pracovní poměr na obcích

Bc. Lukáš Auerswald

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká:

• pracovní smlouvou či

• jmenováním.

Pracovní smlouva je nejobvyklejší způsob vzniku pracovního poměru. Je to dvoustranný právní úkon, jehož formální a obsahové náležitosti stanoví ZP. Musí být uzavřena písemně minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec a druhé zaměstnavatel. Aby byla pracovní smlouva považována za písemně uzavřenou, musí být oběma účastníky podepsána buď předem, nebo nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Za obec podepisuje pracovní smlouvy tajemník, není-li jeho funkce zřízena, pak starosta obce. Základními předepsanými náležitostmi pracovní smlouvy je:

• sjednaný druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán,

• místo nebo místa výkonu práce,

• den nástupu do práce.

Lze sjednat pracovní poměr na:

• dobu určitou, nebo

• dobu neurčitou.

Délku trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami není od 1. 1. 2012 možné sjednat na dobu přesahující 3 roky, přičemž tato doba bude moci být ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou opakovaně sjednána nebo pracovní poměr na dobu určitou prodloužen (za opakování pracovního poměru na dobu určitou se bude považovat rovněž i jeho prodloužení) nejvýše dvakrát (celkem tedy může být sjednána doba určitá mezi tímtéž zaměstnancem a tímtéž zaměstnavatelem třikrát za sebou).

ZP ale stanoví 3 výjimky, při nichž je možné pracovní poměr na dobu určitou sjednávat, dohodou prodlužovat nebo opětovně sjednávat bez jakéhokoliv omezení:

• u cizinců, jimž se uděluje povolení k zaměstnání,

• z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance, např. zastoupení za zaměstnance na mateřské či rodičovské dovolené, popř. u zaměstnance, u něhož se dle lékařského posudku předpokládá delší doba nemoci (nad 3 měsíce),

• z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat (přijímání zaměstnanců na dobu konkrétních zakázek, např. doba projektu čerpání dotace obcí).

Tyto výjimky jsou blíže uvedeny ve zvláštním právním předpise týkajícím se úředníků (§ 10 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků), podle něhož může být doba určitá sjednána jen ve výjimečných případech. Není-li v pracovní smlouvě nebo ve jmenování do funkce uveden důvod pracovního poměru na dobu určitou a nebo není v souladu s tímto ustanovením, jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou je možné vymezit nejen přímým časovým údajem (dny, měsíce, roky), ale též skutečností, která má v budoucnu nastat (návrat z rodičovské dovolené zastupované zaměstnankyně či zaměstnance apod.).

Zkušební doba

Důležitou součástí pracovní smlouvy může být ujednání o zkušební době. Od 1. 1. 2012 činí maximální délka zkušební doby u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, pro "řadové“ (nevedoucí) zaměstnance se maximální délka nemění a zůstává na úrovni nejvýše tří měsíců. Zkušební doba může být přitom sjednána maximálně v délce poloviny sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Sjednaná délka zkušební doby se bude prodlužovat jen o dobu celodenních překážek v práci. Nově se zkušební doba prodlužuje též o dobu celodenní dovolené. Už není přípustné zrušit pracovní poměr ve zkušební době jinak než písemně, např. ústně – pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době je nyní předepsána výhradně písemná forma a současně stanoveno pravidlo, že pracovní poměr skončí dnem doručení oznámení o zrušení pracovního poměru druhému účastníku pracovního poměru, není-li v něm uveden den pozdější (ust. § 66 odst. 2 ZP).

Zaměstnavatel musí do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru zaměstnance písemně informovat o jeho právech a povinnostech, pokud by je neobsahovala přímo pracovní smlouva. Mezi tyto informace patří např. bližší konkretizace druhu a místa výkonu práce, délka dovolené, výplatní termín a údaje o délce a rozvržení pracovní doby, údaj o výpovědních dobách daných ZP. Tyto údaje je třeba zaměstnancům poskytovat individuálně – nepostačuje např. uvedení na nástěnce.

Změna pracovního poměru

Sjednaný obsah pracovní smlouvy je možné změnit dohodou obou účastníků. Častým případem je převedení na jinou práci. Tu může (nebo dokonce musí) zaměstnavatel v zákonem stanovených případech učinit i bez dohody o změně pracovní smlouvy a bez souhlasu zaměstnance, tj. jednostranně (např. ze zdravotních důvodů).

Skončení pracovního poměru

Ke skončení pracovního poměru může dojít buď jednostranným právním úkonem, nebo na základě dohody.

Druhy skončení pracovního poměru:

• dohodou,

• výpovědí,

• okamžitým zrušením,

• zrušením ve zkušební době,

• uplynutím sjednané doby,

• smrtí zaměstnance.

Dohoda je uzavřena, jakmile se oba účastníci shodli na jejím obsahu. Je možné v dohodě sjednat, že zaměstnanci bude poskytnuto odchodné (smluvní odstupné).

Výpovědí skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby nezávisle na vůli druhého účastníka pracovního poměru. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů v ZP vyjmenovaných (§ 52). Zaměstnavatel nesmí dát výpověď v tzv. ochranné době. Musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak by byla neplatná. Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která musí být stejná pro…