dnes je 21.5.2024

Input:

Nález 116/2008 SbNU, sv. 49, K principu minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů; K vydání opravného usnesení v občanském soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 49, nález č. 116

III. ÚS 796/08

K principu minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů
K vydání opravného usnesení v občanském soudním řízení

Ústavní soud připomíná, že úkolem Ústavního soudu je zkoumat, zda řízení bylo spravedlivé jako celek a zda vedlo ke spravedlivému výsledku.

V souzené občanskoprávní věci vydal odvolací soud opravné usnesení, kterým snížil původně přiznanou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Jako důvod uvedl odvolací soud chybu v počtech, kterou nijak blíže nespecifikoval. Ve skutečnosti ke snížení výše náhrady nákladů řízení došlo nikoli z důvodu chyby v počtech, ale z důvodu nesprávně aplikovaného právního předpisu [soud v původním usnesení aplikoval vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném od 1. září 2006, ačkoliv ji měl aplikovat ve znění účinném do 31. srpna 2006]. Ústavnímu soudu nezbývá než konstatovat, že v souzené věci nejde o případ, na který dopadá § 164 o. s. ř., a proto odvolací soud neměl vydávat opravné usnesení.

Výše naznačené procesní pochybení je namístě odvolacímu soudu vytknout, nelze je však hodnotit jako zásah do ústavně chráněných práv a svobod.

Kdyby Ústavní soud v souladu s požadavkem stěžovatelky přistoupil ke zrušení napadeného opravného usnesení, obnovil by se tak stav, který tu byl před jeho vydáním, kdy by druhá účastnice občanskoprávního řízení byla povinna uhradit stěžovatelce náklady řízení stanovené nesprávně, a sice vyšší částkou, než stanoví právní předpis. Tato druhá účastnice by tak byla nespravedlivě poškozena.

Kdyby Ústavní soud nad rámec petitu ústavní stížnosti zrušil obě usnesení odvolacího soudu ve výrocích týkajících se náhrady nákladů řízení, rozhodoval by odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně znovu, přičemž - vázán právním názorem Ústavního soudu - by náklady řízení stanovil ve výši, která by byla stejná jako ta, která byla stanovena v napadeném opravném usnesení. Takový postup by byl formalistický, protože dosažený výsledek by byl stejný, jaký existoval již před podáním ústavní stížnosti.

S ohledem na princip minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů proto Ústavní soud podanou ústavní stížnost podle § 82 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaj) - ze dne 26. června 2008 sp. zn. III. ÚS 796/08 ve věci ústavní stížnosti Stavební jednička, s. r. o., proti opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2008 č. j. 29 Co 176/2007-34 týkajícímu se výše náhrady nákladů řízení, za účasti Městského

Nahrávám...
Nahrávám...