č. 3318/2016 Sb. NSS; Správní trestání: omezení plateb v hotovosti; liberační důvody; presumpce zákonnosti a věcné správnosti
č. 3318/2016 Sb. NSS
Správní trestání: omezení plateb v hotovosti; liberační důvody; presumpce zákonnosti a věcné správnosti
k § 6a zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů*) (v textu jen „zákon o omezení plateb“)
k čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod
I. Liberační důvody uvedené v § 6a zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění účinném od 19. 8. 2008 se mohou uplatnit i na porušení povinností spáchaná před tímto datem, neboť předmětné ustanovení je nutno považovat za právní úpravu, která je pro pachatele správního deliktu příznivější ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod.
II. Účastník řízení se nemůže zprostit odpovědnosti za správní delikt podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, tvrzením, že přijímal nadlimitní platby v hotovosti v důsledku „nezákonného obstavení“ jeho účtů, pokud v době, kdy přijímal nadlimitní platby, svědčila zajišťovacím a exekučním příkazům presumpce zákonnosti a věcné správnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2014, čj. 8 Afs 42/2013-94)
Prejudikatura: č. 461/2005 Sb. NSS, č. 618/2005 Sb. NSS, č. 1815/2009 Sb. NSS a č. 2116/2010 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 10/1995 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 61/94).
Věc: Akciová společnost CZT proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad v Pardubicích svým rozhodnutím ze dne 16. 2. 2010 uložil žalobkyni pokutu ve výši 2 600 000 Kč podle § 6 zákona o omezení plateb, a § 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků**) (dále jen „daňový řád z roku 1992“). Žalobkyně porušila zákon o omezení plateb tím, že v 52 případech přijala platbu v hotovosti přesahující limit uvedený v § 4 odst. 1 zákona o omezení plateb.
Žalovaný [zde ještě Finanční ředitelství v Hradci Králové, které bylo s účinností od 1.1.2013 dle § 19 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, zrušeno a jeho právním nástupcem se ve smyslu § 7 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 69 s. ř. s. stalo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, s nímž bylo v řízení pokračováno] zamítl odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 1. 7. 2010. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který rozsudkem ze dne 27. 1. 2011, čj. 31 Af 98/2010-86, zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Žalovaný napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Nejvyšší správní soud jej rozsudkem ze dne 26. 10. 2011, čj. 9 Afs 23/2011-121, zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. Krajský soud rozsudkem ze dne 25. 4. 2012, čj. 31 Af 98/2010-195, zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Rozhodnutím ze dne 7. 8. 2012 žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí finančního úřadu.
Žalobkyně napadla posledně uvedené rozhodnutí žalovaného žalobou u krajského soudu, který ji rozsudkem ze dne 25. 4. 2013, čj. 31 Af 98/2012-112, zamítl.
Následně žalobkyně (stěžovatelka) podala kasační stížnost a…
