11.1.3
Vyřizování elektronických podání, podnětů a jiných písemností podle správního řádu s důrazem na vyřizování úkonů bez uznávaného elektronického podpisu
MV ČR
NahoruPodání obecně
Podle § 37 odst. 1 SŘ je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
Podání musí obsahovat náležitosti podle § 37 odst. 2 SŘ. Zvláštní právní předpis může upravit náležitosti podání speciálně. Nemá-li podání zákonem předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, viz § 37 odst. 3 SŘ. Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě. Podáním v elektronické podobě je třeba rozumět podání opatřené elektronickým podpisem, a to s ohledem na obecný požadavek vyplývající z § 37 odst. 2 SŘ, dle něhož podání musí obsahovat podpis osoby, která je činí. Požadavky na úroveň elektronického podpisu stanoví zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, z něhož vyplývá, že podání činěné vůči správnímu orgánu lze opatřit pouze uznávaným elektronickým podpisem.
Podání lze podle § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, učinit též prostřednictvím datové schránky.
Takové podání není třeba opatřovat uznávaným elektronickým podpisem, neboť autenticitu podání zajistí samotný systém datových schránek.
Pokud podatel činí podání prostřednictvím datové schránky, z povahy věci je musí adresovat do datové schránky správního orgánu. Pokud podatel činí podání elektronicky podepsané uznávaným elektronickým podpisem, měl by je zaslat na elektronickou adresu podatelny správního orgánu zveřejněnou na úřední desce správního orgánu nebo na jeho internetových stránkách. Pokud elektronické podání zašle na jinou elektronickou adresu (například na elektronickou adresu konkrétní úřední osoby), musí osoba oprávněná k přístupu na takovou elektronickou adresu podání bezodkladně předat na adresu elektronické podatelny (viz § 2 odst. 1 a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů ). Takto úřední osoba postupuje pouze v případě, že elektronický úkon podepsaný uznávaným elektronickým podpisem je úředním dokumentem. Nepředávají se tedy soukromá sdělení, tzv. spamy apod. Výše uvedené má význam i z hlediska zkoumání běhu lhůty vážící se k učinění podání. Elektronické podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem je tedy učiněno okamžikem podání na adresu podatelny správního orgánu nebo na jinou elektronickou adresu správního orgánu. To však neplatí v případě, že se elektronické podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem nedostalo do dispozice správního orgánu (například podatel své elektronické podání zaslal na neaktivní elektronickou adresu správního orgánu nebo elektronická pošta správního orgánu elektronické podání odstranila jako spam, dokument je pro nesprávný formát či z jiného důvodu nečitelný apod., viz § 4 vyhlášky č. 259/2012 Sb.). V takovém případě nelze elektronické podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem považovat za podané, neboť jím správní orgán nedisponuje a nemůže je vyřídit.
Pokud podatel činí podání v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, ověří podatelna správního orgánu platnost uznávaného elektronického podpisu (viz § 2 odst. 2 a § 4 odst. 4 až 8 vyhlášky č. 259/2012 Sb.) Pokud uznávaný elektronický podpis v době ověřování není platný (viz § 12 zákona č. 297/2016 Sb.), nakládá se s daným úkonem jako nepodepsaným, viz níže.
Podle § 37 odst. 4 SŘ lze podání učinit také pomocí jiných technických prostředků (například použitím veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu) za podmínky, že je do pěti dnů potvrzeno, popřípadě doplněno řádný způsobem (písemně, ústně do protokolu, elektronicky podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky). Zpravidla se jedná o e-mailové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu, může se však jednat například o úkony prováděné formou SMS nebo MMS zprávy nebo zprávy zaslané prostřednictvím sociálních sítí. Zákon nijak neupravuje, jakým způsobem má podatel svůj úkon potvrdit nebo doplnit. Z formulace právní normy je však možné dovodit, že pokud úkon nebude potvrzen nebo doplněn, nejedná se vůbec o podání ("Za podmínky, že podání je...potvrzeno, popřípadě doplněno..., je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků..."). Potvrzení nebo doplnění úkonu provedeného jiným než řádným způsobem má tedy zásadní význam pro posouzení daného úkonu jako podání. Bez potvrzení nebo doplnění se tedy nejedná o podání a daný úkon nemůže mít procesní účinky podání.
NahoruVyřizování nepodepsaného elektronického úkonu
Stěžejní otázkou je, zda má správní orgán podatele úkonu učiněného elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu vyzvat k potvrzení nebo doplnění tohoto úkonu ve smyslu § 37 odst. 4 SŘ, resp. zda jej má poučit o tom, že takový úkon není možné bez potvrzení nebo doplnění podle § 37 odst. 4 SŘ vůbec považovat za podání. Jak je uvedeno výše, do doby potvrzení nebo doplnění daný úkon není možné považovat za podání. Z toho vyplývá, že absenci uznávaného elektronického podpisu nelze považovat za vadu podání. Správní orgán tedy není povinen podatele…
