3.2.5.1
Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Právní úprava veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku je obsažena v § 1772 až 1779 OZ. Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku je způsobem uzavření smlouvy, který OZ označuje jako "zvláštní". I v případě veřejné soutěže nicméně dochází k uzavření smlouvy běžným způsobem, tedy akceptací nabídky, liší se pouze proces, jakým je nabídka vybrána (o nejvhodnější nabídku se soutěží).
NahoruPrůběh veřejné soutěže
Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku je tedy způsob uzavření smlouvy, který probíhá následujícím způsobem:
1. Vyhlašovatel vyhlásí veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, která se považuje za výzvu k podávání nabídek na uzavření smlouvy.
2. V rámci této soutěže podávají zájemci nabídky.
3. Vyhlašovatel si vybere nejvhodnější nabídku a oznámí její přijetí, čímž dojde či může dojít k uzavření smlouvy.
4. Vyhlašovatel vyrozumí po ukončení soutěže ty navrhovatele, kteří v soutěži neuspěli, že jejich nabídky odmítl.
Veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku nelze zaměňovat se zadávacím řízením podle zákona o veřejných zakázkách.
NahoruVyhlášení veřejné soutěže
Vyhlášení veřejné soutěže musí být učiněno písemně a musí obsahovat alespoň následující obligatorní náležitosti:
-
specifikace osoby vyhlašovatele,
-
předmět plnění, který musí být vymezený alespoň obecným způsobem (tj. čeho se má uzavíraná smlouva týkat),
-
zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž vyhlašovatel trvá,
-
způsob podávání nabídek, tedy zda budou nabídky podávány písemně, jak budou doručovány a na jakou adresu, v kolika vyhotoveních, způsob označení obálek s nabídkami apod.,
-
lhůtu pro podání nabídek,
-
lhůtu pro oznámení vybrané nabídky.
V praxi se vyhotovují zpravidla tzv. soutěžní podmínky, které obsahují podrobnou úpravu procesu podávání nabídek a může v nich být upraven i požadavek na předložení určité kvalifikační dokumentace ze strany zájemců (např. prokázání referencí, bezdlužnosti apod.).
V případě, že výzva k podávání nabídek neobsahuje obligatorní náležitosti uvedené v § 1773 OZ, neznamená to neplatnost právního jednání ze strany vyhlašovatele, pouze se jeho právní jednání neposoudí jako veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku, a půjde o nepojmenované právní jednání.
Podmínky veřejné soutěže mohou dále odlišně od zákonné úpravy stanovit zejména:
-
právo vyhlašovatele jednostranně změnit podmínky veřejné soutěže, případně veřejnou soutěž zrušit,
-
přiznání práva na náhradu nákladů spojených s účastí na soutěži pro navrhovatele,
-
možnost odvolání, doplnění či změny podaných nabídek po uplynutí lhůty pro podání nabídek,
-
způsob výběru nejvhodnější nabídky (není-li způsob výběru stanoven, je vyhlašovatel oprávněn vybrat nabídku, která mu nejlépe vyhovuje),
-
možnost odmítnout všechny předložené nabídky (viz § 1778 OZ).
V praxi je dále velmi často v podmínkách veřejné soutěže upraven nárok vyhlašovatele na smluvní pokutu v případě zmaření soutěže některým z navrhovatelů či porušení soutěžních podmínek (akceptací podmínek soutěže je pak ujednání o smluvní pokutě mezi vyhlašovatelem a jednotlivými navrhovateli uzavřeno), případně je upraveno více kol pro podávání nabídek nebo stanovena povinnost navrhovatelů složit kauci (jistotu).
NahoruKvazikogentní povaha právní úpravy
Právní úprava veřejné soutěže má dle našeho názoru povahu kvazikogentní. Ačkoli zákon výslovně neoznačuje ustanovení § 1772–1779 OZ jako kogentní, z jejich smyslu — tj. ochrany legitimních očekávání navrhovatelů a transparentnosti — vyplývá, že vyhlašovatel se může od zákonné úpravy odchýlit jen v rozsahu, který zachovává rovné a transparentní zacházení s navrhovateli. Podmínky soutěže mohou pravidla modifikovat, nesmí však narušit základní zásady rovného zacházení a transparentnosti.
NahoruZpůsob vyhlášení
Vyhlášení soutěže je jednostranné neadresné právní jednání. Okruh potenciálních navrhovatelů však nemusí být absolutně neomezený – soutěž lze vyhlásit i relativně omezenému okruhu osob, pokud je výzva učiněna veřejně (např. určitému odbornému segmentu trhu) a není uzavřena jen konkrétním vybraným subjektům. Pokud je osloveno jen několik konkrétních subjektů, nepůjde podle ustálené judikatury o veřejnou soutěž (§ 1772), ale o standardní kontraktační proces, ledaže se strany dobrovolně režimu veřejné soutěže podřídí (NS 23 Cdo 3689/2020). Zákon nestanoví, jakým způsobem má vyhlašovatel výzvu k podávání nabídek učinit, tedy "vyhlásit", požaduje pouze, aby vyhlášení bylo písemné (může tedy podle našeho názoru i rozeslat výzvu osobám, o nichž se domnívá, že mohou nabídku podat) a obsah podmínek veřejné soutěže musí být vhodným způsobem uveřejněn. Způsob uveřejnění není zákonem předepsán, půjde o jakýkoliv způsob zpřístupnění obsahu soutěžních podmínek veřejnosti tak, aby si vyhlašovatel zajistil co nejvíce zájemců v soutěži (např. v celostátním deníku, na svých webových stránkách, na www.centralniadresa.cz apod.). Změnu nebo zrušení soutěže je pak vyhlašovatel povinen vždy uveřejnit stejným způsobem. Vzhledem k tomu, že inzerce v celostátním deníku je zpravidla velmi nákladná, je samozřejmě možné tímto způsobem uveřejnit pouze skutečnost, že veřejná soutěž byla vyhlášena a kde může případný zájemce získat soutěžní podmínky (např. přímo v sídle vyhlašovatele, na jeho webových stránkách apod.).
Neuveřejnění podmínek soutěže neznamená, že by v důsledku toho nebyla následně na…
