dnes je 12.9.2024

Input:

Nález 91/2006 SbNU, sv.41, K rozhodování soudů o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného cizím soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 91

I. ÚS 709/05

K rozhodování soudů o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného cizím soudem

Přistoupení České republiky k Evropské unii mělo za následek převzetí všech právních závazků vyplývajících ze členství v EU, resp. ES, včetně převzetí celé masy právních předpisů, které jsou za podmínek v minulosti judikovaných Evropským soudním dvorem přímo aplikovatelné a mají přednost před domácími právními předpisy. Takovým předpisem je bezpochyby i nařízení Rady (ES) č. 44/2001, které jsou tedy obecné soudy povinny od 1. 5. 2004 aplikovat na případy uznávání a výkonu rozhodnutí vydaných soudy členských států EU.

Odvolací soud rozhodující o opravném prostředku proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí je povinen zkoumat existenci důvodů, pro něž rozhodnutí cizího soudu nelze uznat. Tuto povinnost však nemá ex officio, ale toliko na základě námitek vznesených účastníkem řízení, který je mohl poprvé uplatnit právě až v opravném prostředku.

Rozpor s veřejným pořádkem se bezpochyby týká případů, kdy v řízení, z něhož příslušné rozhodnutí cizozemského soudu vzešlo, byla porušena základní práva účastníka řízení. Jak vyplývá z judikatury Evropského soudního dvora, rozpor s veřejným pořádkem musí být takového stupně, že porušuje základní principy právního řádu členského státu, ve kterém je podán návrh na uznání (srov. rozhodnutí ve věci C-7/98, Krombach v. Bamberski, nebo C-38/98, Régie Nationale des Usines Renault SA v. Mexicar Spa a Orazio Formento). Trvání na ochraně základních práv jednotlivce bezpochyby k takovým základním principům právního řádu v České republice náleží. Jinak řečeno, uznání rozhodnutí, které neobstojí z hlediska ochrany základních práv, by bylo v rozporu s veřejným pořádkem České republiky a v konečném důsledku i se samotným ústavním pořádkem České republiky.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudkyň Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 25. dubna 2006 sp. zn. I. ÚS 709/05 ve věci ústavní stížnosti Č., a. s., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25.3. 2005 č.j. Nc 12674/2004-14 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2005 č. j. 19 Co 356/2005-32, jimiž bylo na návrh vedlejšího účastníka G., S. r. l., uznáno za vykonatelné rozhodnutí italského soudu a nařízena exekuce proti stěžovatelce.

Výrok

I. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2005 č. j. 19 Co 356/2005-32 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní a jinou právní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

III. Návrh na zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 3. 2005 č. j. Nc 12674/2004-14 se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností, podanou ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva garantovaná čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních

Nahrávám...
Nahrávám...