Nález 47/2009 SbNU, sv. 52, K zákazu reformationis in peius
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 47
III. ÚS 2306/07
K zákazu reformationis in peius
Nerespektováním zákazu reformationis in peius obecný soud poruší právo stěžovatele na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dále základní právo být stíhán nebo zbaven svobody toliko z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantované článkem 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Nahrazení výroku rozsudku nalézacího soudu, který byl napaden toliko obžalovaným, novým výrokem o souhrnném trestu, v němž odvolací soud zohlední i existenci trestního příkazu vydaného v jiném trestním řízení v rozporu s § 314e odst. 5 písm. c) trestního řádu, se ocitne v rozporu s dispozitivním charakterem odvolání a zároveň nerespektuje zákaz reformationis in peius. Samo nahrazení výroku o úhrnném trestu v prvoinstančním rozsudku výrokem o trestu souhrnném za více sbíhajících se trestných činů již představuje změnu rozhodnutí v neprospěch obžalovaného. Zcela nepřípustná je pak situace, kdy je tímto způsobem odvolateli ukládán přísnější trest, než který mu byl uložen jím napadeným rozhodnutím první instance. Nelze akceptovat ani skutečnost, že odvolací soud, rozhodující pouze na základě odvolání obžalovaného, ve výroku o souhrnném trestu de facto přemění peněžitý trest, pravomocně uložený v jiném trestním řízení, v trest odnětí svobody.
Nález
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 5. března 2009 sp. zn. III. ÚS 2306/07 ve věci ústavní stížnosti P. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 3. 2006 sp.zn. 12 To 509/2005 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. 5 Tdo 229/2007, jimiž byl stěžovateli uložen souhrnný trest odnětí svobody za sbíhající se trestné činy, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení.
Výrok
I. Výrok uvedený pod bodem II rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 3. 2006 sp. zn. 12 To 509/2005 se zrušuje.
II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. 5 Tdo 229/2007 se zrušuje.
III. Ve zbytku se ústavní stížnost zamítá.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností, splňující všechny náležitosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo dojít k porušení základních práv garantovaných článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a článkem 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).
Jak Ústavní soud zjistil z odůvodnění návrhu a jeho příloh, byl stěžovatel (v trestní věci obviněný) rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 23. 5. 2005 sp. zn. 2 T 73/2002 uznán vinným trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm.a) trestního zákona, podvodu podle § 250 odst. 1 a 2 a podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., zpronevěry podle § 248 odst. 1 a2 tr. zák. [ve znění zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č.141//1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve…
