dnes je 4.7.2025

Input:

Nález 37/2008 SbNU, sv.48, K dispozičnímu oprávnění zletilého účastníka řízení o určení výživného zahájeného jeho zákonným zástupcem v době jeho nezletilosti

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 37

I. ÚS 564/07

K dispozičnímu oprávnění zletilého účastníka řízení o určení výživného zahájeného jeho zákonným zástupcem v době jeho nezletilosti

V předmětné věci je nutno rozlišovat období do dosažení zletilosti dítěte a období po dosažení jeho zletilosti. Dosažením zletilosti se dítě stává plně způsobilým vystupovat v řízení před soudem a výživné pro tuto dobu je vždy spojeno s jeho procesním návrhem. Pro období do dosažení zletilosti dítěte je však možné řízení o určení výživného konat i bez návrhu. Navíc je zapotřebí přihlédnout i k té skutečnosti, že výživné na syna v době nezletilosti bylo jednoznačně vynakládáno výlučně matkou (stěžovatelkou), která v podstatě „zálohovala“ tu část výživného, jež měl poskytovat otec. Je proto nezbytné, aby obecný soud - bez ohledu na to, že zletilý syn již dále v řízení pokračovat nehodlá, protože se s otcem na výživném dohodl - rozhodl o výživném za dobu do nabytí zletilosti dítěte. Obdobný názor je vyjádřen i v uznávané odborné literatuře: „V řízení o výživném dítěte za dobu nezletilosti dítěte je druhý z rodičů účastníkem řízení i poté, když už dítě dosáhlo zletilosti. Dosažení zletilosti dítěte má ten důsledek, že v řízení podle ustanovení § 176 občanského soudního řádu se může jednat již jen o právech po dobu nezletilosti dítěte, že v řízení vystupuje zletilé dítě samo a že i plnění dávek výživného, jež byly splatné za dobu nezletilosti, je třeba stanovit přímo vůči dítěti. Dosažení zletilosti dítěte v průběhu řízení o výživném však nemá ten důsledek, že by matka dítěte přestala být účastnicí řízení, pokud jde o projednání výživného dítěte za dobu do jeho zletilosti, a má proto také právo se odvolat proti rozhodnutí o těchto částkách výživného.“ (viz blíže Hrušáková, M. a kol. Zákon o rodině. Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 382 a násl.).

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 19. února 2008 sp. zn. I. ÚS 564/07 ve věci ústavní stížnosti JUDr. N. K. proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 446/2006-254 ze dne 29.11. 2006 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 50 P 103/2006-181 ze dne 27. 4. 2006, jimiž bylo zastaveno řízení o určení výživného.

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 446/2006-254 ze dne 29. 11. 2006 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 50 P 103/2006-181 ze dne 27. 4. 2006 se zrušují.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatelka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 446/2006-254 ze dne 29. 11. 2006, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 50 P 103/2006-181 ze dne 27. 4. 2006, kterým bylo zastaveno řízení o určení výživného pro nyní již zletilého syna stěžovatelky P. K. Napadenými rozhodnutími bylo podle názoru stěžovatelky porušeno ustanovení čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva).

Porušení

Nahrávám...
Nahrávám...