Nález 34/1998 SbNU, sv.10, K průtahům v soudním řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 34
I. ÚS 345/96
K průtahům v soudním řízení
Směřuje-li ústavní stížnost proti postupu obecných soudů spočívajícímu v průtazích v řízení, musí Ústavní soud při rozhodování, došlo-li tím k zásahu do ústavně zaručených práv a svobod, v konkrétním případě pečlivě zvažovat míru, v níž průtahy zavinily obecné soudy a v níž je inicioval resp. způsobil sám stěžovatel.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 10. března 1998 sp. zn. I. ÚS 345/96 ve věci ústavní stížnosti J.V. na nečinnost Krajského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 15 Co 611/94 a Okresního soudu v Berouně ve věci vedené pod sp. zn. 7 C 271/92.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
1. Stěžovatel napadl ústavní stížností nečinnost Krajského soudu v Praze ve věci žaloby o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a na náhradu ušlé mzdy vedené pod sp. zn. 15 Co 611/94 a v téže věci i nečinnost Okresního soudu v Berouně, v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 271/92.
Navrhovatel podal svoji stížnost na základě ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle něhož ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Podle názoru navrhovatele bylo postupem soudů zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 38 Listiny základních práv a svobod, neboť bylo porušeno jeho právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Tím byl porušen i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhovateli se tak prohlubuje vzniklá újma, neboť přišel o své zaměstnání i plat.
Průtahy v řízení podle tvrzení navrhovatele trvaly v celém průběhu občanského soudního řízení. Jak navrhovatel uvedl, žalobu k Okresnímu soudu v Berouně podal dne 8. 12. 1992 a řízení dosud není skončeno. Dne 13. 12. 1993 soud vynesl rozsudek, který byl navrhovateli doručen až 2. 3. 1994. Jednání u krajského soudu probíhalo 15. 12. 1994, další až dne 23. 5. 1995. Rozhodnutí krajského soudu bylo vyneseno dne 23. 5. 1996. Tímto rozhodnutím byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Tato situace vedla navrhovatele k podání stížnosti na průtahy v řízení k rukám předsedy Krajského soudu v Praze dne 6. 2. 1995 a ministru spravedlnosti dne 23. 4. 1996, avšak průtahy v řízení odstraněny nebyly.
Předsedkyně senátu Okresního soudu v Berouně ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedla, že poté, kdy byl rozsudek tohoto soudu krajským soudem zrušen, bylo nařízeno jednání ve věci na 24. 10. 1996. Při tomto jednání navrhovatel vznesl námitku podjatosti předsedkyně senátu a všech soudců Okresního soudu v Berouně a Krajského soudu v Praze. Dne 12. 12. 1996 byl spis předložen Krajskému soudu v Praze.
Předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze ve svém vyjádření uvedla, že v předmětné věci nedošlo k zaviněným průtahům ze strany Krajského soudu v Praze. V časovém přehledu úkonů Krajského soudu v Praze poukázala zejména na to, že jednání před krajským…