dnes je 4.11.2024

Input:

Nález 33/2002 SbNU, sv.25, K povaze výzvy celního úřadu k zaplacení celního dluhu ručitelem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 25, nález č. 33

I. ÚS 445/2000

K povaze výzvy celního úřadu k zaplacení celního dluhu ručitelem

Ručitelova povinnost splnit dluh za dlužníka - čemuž svědčí samotná podstata institutu ručení - se aktualizuje teprve tehdy, když sám dlužník svůj dluh včas a řádně nesplní, přičemž až výzvou určenou ručiteli se ten dozvídá o tom, že dlužník, za jehož splnění povinnosti clo zaplatit převzal ručení, svůj dluh v konkrétní výši nesplnil. Teprve touto výzvou je ručiteli ukládána povinnost k zaplacení nedoplatku ve stanovené lhůtě, v konkrétní výši za dlužníka, který jej sám v určené lhůtě nezaplatil. Teprve tuto výzvu, a to přes její označení, je tak možno považovat za rozhodnutí vydané podle § 32 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a výzva se tak stává v poměru k ručiteli při vymáhání nedoplatku exekučním titulem, a již z tohoto důvodu je třeba ji hodnotit jako rozhodnutí materiální povahy.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 19. března 2002 sp. zn. I. ÚS 445/2000 ve věci ústavní stížnosti OWS S., s. r. o., proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 31. 3. 2000 sp. zn. 30 Ca 90/2000, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě, jíž stěžovatel usiloval o přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství v Plzni z 20. 1. 2000 č. j. 11004/1-2069/11/99, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Folmava z 30. 8. 1999 č. j. 7434/99, jímž byla stěžovateli jako ručiteli uložena povinnost uhradit celní dluh.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2000 sp. zn. 30 Ca 90/2000 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Stěžovatel se svým návrhem, s tvrzením, že došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv chráněných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy České republiky, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě, jíž usiloval o přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství v Plzni ze dne 20. 1. 2000 č. j. 11004/1-2069/11/99, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Folmava ze dne 30. 8. 1999 č. j. 7434/99. Celní úřad Folmava vydal dne 30. 8. 1999 výzvu ručiteli (stěžovatel) k zaplacení splatného nedoplatku za dlužníka pana P. K., kterou mu byla uložena povinnost uhradit celní dluh ve výši 306 566 Kč, neboť dlužník jej v zákonem stanovené lhůtě neuhradil, a stěžovatel za něj poskytl Celnímu úřadu Folmava záruku ve výši 500 000 Kč. Stěžovatelovo odvolání, ve kterém namítal neplatnost záruční listiny, bylo výše uvedeným rozhodnutím celního ředitelství podle § 50 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zamítnuto.

Krajský soud v Plzni pak shora označeným usnesením řízení o žalobě, kterou se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí správního orgánu - celního ředitelství, zastavil. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že v dané věci se jedná o procesní rozhodnutí, které je podle § 248 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) z přezkumné činnosti soudů vyloučeno s tím, že procesní rozhodnutí jsou taková, která se nedotýkají přímo práv účastníka vyplývajících z práva hmotného, ale týkají se pouze

Nahrávám...
Nahrávám...