dnes je 17.1.2025

Input:

Nález 216/2008 SbNU, sv.51, K rozhodování obecných soudů o žalobě na zaplacení nájemného z bytu a možnosti zvýšení nájemného z bytu oproti nájemní smlouvě

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 51, nález č. 216

III. ÚS 3158/07

K rozhodování obecných soudů o žalobě na zaplacení nájemného z bytu a možnosti zvýšení nájemného z bytu oproti nájemní smlouvě

Požadavek, adresovaný obecným soudům v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), že „i přes absenci úpravy předvídané v § 696 odst. 1 občanského zákoníku, musí rozhodnout o zvýšení nájemného, a to v závislosti na místních podmínkách a tak, aby nedocházelo k diskriminacím různých skupin právních subjektů“, nelze redukovat jen na právní vztahy „budoucí“, resp. není důvod jej nespojit i s nároky, jimiž se pronajímatelé domáhali „nájemného“ nad rámec nájemného, sjednaného v nájemní smlouvě, za vymezenou dobu minulou.

Stojí za to zdůraznit, že tento názor není vysloven k obecné oponentuře k nálezu sp. zn. I. ÚS 489/05 ze dne 6. 4. 2006 (N 80/41 SbNU 59)- taková potřeba zde nevyvstává, nýbrž k jeho konkrétnímu použití v těch řízeních, v nichž byla podána odpovídající žaloba, resp. v nichž byl nárok vztažený k době minulé uplatněn. Ostatně jinak - zamítnutím takové žaloby (k čemuž se dovolací soud přihlásil) - by obecné soudy požadavku zajistit „proporcionální ochranu subjektivních práv a právem chráněných zájmů“ žalujících pronajímatelů (vlastníků) dostát ani nemohly.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaj) a Jana Musila- ze dne 4. prosince 2008 sp. zn. III. ÚS 3158/07 ve věci ústavní stížnosti J. L. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2008 č. j. 28Cdo 1342/2008-70, kterým bylo jako nepřípustné odmítnuto stěžovatelovo dovolání, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.10. 2007 č. j. 29 Co 160/2007-57 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 11. 2006 č. j. 10 C 38/2006-31, jimiž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba coby pronajímatele proti nájemci na zaplacení nájemného z bytu za období od 1. 5. 2003 do 31. 12. 2005.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2008 č. j. 28 Cdo 1342/2008-70, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2007 č. j. 29 Co 160/2007-57 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 11. 2006 č. j. 10 C 38/2006-31 se zrušují.

Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud zrušil výše uvedená rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi podle jeho názoru mělo dojít k porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu6 sp. zn. 10 C 38/2006 se podává následující.

Obvodní soud pro Prahu 6 ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se stěžovatel (vlastník domu č. p. 1763 v k. ú. Dejvice v Praze, v řízení žalobce) proti vedlejšímu účastníkovi RNDr. J. Š. (žalovanému) domáhal zaplacení nájemného v celkové výši 223 542 Kč za období od 1. 5.

Nahrávám...
Nahrávám...