Nález 190/2009 SbNU, sv.54, K doručení neúplného rozsudku a jeho vlivu na běh lhůty k podání opravného prostředku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 54, nález č. 190

II. ÚS 264/09

K doručení neúplného rozsudku a jeho vlivu na běh lhůty k podání opravného prostředku

Doručení rozhodnutí v neúplné podobě je ze strany soudu zásahem do práv účastníka, a nezjedná-li soud nápravu vniklého stavu, promítne se to do práva účastníka na spravedlivý proces.

Rozsudek - všechny jeho stejnopisy - je potřeba doručit v takové podobě, aby listina obsahovala celý text, tak jako její originál; vedle úplného záhlaví i úplný výrok, řádné poučení o opravných prostředcích a plný text odůvodnění. Doručit některý stejnopis rozhodnutí v neúplné podobě tak, že v něm chybí kterákoliv část jeho textu, znamená vadu v postupu soudu, kterou lze řešit leda doručením nového, kompletního stejnopisu rozhodnutí, a to se všemi důsledky z toho plynoucími, včetně nového počátku běhu lhůty k podání opravného prostředku.

Pro rozhodnutí konkrétního případu je významná otázka prokazování řádného doručení rozhodnutí, resp. toho, co bylo a co nebylo účastníku soudem doručeno. Pokud soud i napodruhé doručoval do vlastních rukou advokáta, bez poznámky např. v tom smyslu, že doručení má již jen informativní charakter, je Ústavní soud toho názoru, že svým postupem dal stěžovateli za pravdu, že původní doručení nebylo v pořádku. Pak je ale namístě uplatnit vůči soudu stejnou formální přísnost, jako ji v otázce doručování a předkládání podání (posuzování zmeškání lhůt, doručení nepříslušnému soudu atd.) uplatňuje soud vůči účastníkům. Pochybení při pořizování kopií rozsudku, při němž vypadne některá strana či list, se může jevit jako drobné, bez vážnějších dopadů do práv účastníka. Nicméně hodnocení takové chyby musí být proporcionální k posouzení postupu účastníka, který omylem adresuje své podání nesprávnému soudu. V obou případech jde o chybu, přičemž nelze jedné přisoudit fatální důsledky při současném tolerování druhé.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Jiřího Nykodýma a Dagmar Lastovecké - ze dne 27.srpna 2009 sp. zn. II. ÚS 264/09 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ředitelství vodních cest České republiky, IČ 67981801, se sídlem Vinohradská 184, 130 52 Praha 3, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2009 č. j. 6 As 42/2008-464, jímž byla pro opožděnost odmítnuta stěžovatelova kasační stížnost, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a Krajského úřadu Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, občanského sdružení Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu, se sídlem Cejl 48/50, Brno, a občanského sdružení Svoboda zvířat Hradec Králové, se sídlem 503 02 Lochenice 156, jako vedlejších účastníků řízení.