dnes je 7.7.2022

Input:

Nález 128/1998 SbNU, sv. 12, K zákazu pobytu na území České republiky a k právu na osobní účast při soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 12, nález č. 128

III. ÚS 153/97

K zákazu pobytu na území České republiky a k právu na osobní účast při soudním řízení

Jedním z esenciálních znaků právního státu je princip přiměřenosti, který předpokládá, že opatření, omezující základní lidská práva a svobody, nesmějí svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. Posouzení proporcionality mezi veřejným zájmem na zákazu pobytu cizince na straně jedné a zájmem na ochraně základních práv a svobod na straně druhé proto musí vycházet z výše uvedeného principu.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 22. října 1998 sp. zn. III. ÚS 153/97 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. B. Q. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 3. 2. 1997 sp. zn. 28 Ca 202/96 o zamítnutí žaloby na odložení vykonatelnosti rozhodnutí Policie ČR, Správy Západočeského kraje, oddělení cizinecké policie a pasové služby, jímž byl stěžovateli zakázán pobyt na území České republiky.

I. Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. února 1997 sp. zn. 28 Ca 202/96 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Dne 5. 5. 1997 podal ústavní stížnost T. B. Q, státní občan Vietnamské republiky. V návrhu požadoval zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 1997 sp. zn. 28 Ca 202/96, protože jím mělo být porušeno jeho základní právo. Zároveň požadoval zrušení § 14 odst. 1 písmeno f), § 14 odst. 4, § 15 odst. 2 a § 16 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).

Ústavní soud nejprve zjistil ze spisu sp. zn. Pl. ÚS 25/97, že u Ústavního soudu je již od 22. 7. 1997 vedeno řízení o návrhu na zrušení zde napadených ustanovení zákona o pobytu cizinců. Usnesením ze dne 9. dubna 1998 čj. III. ÚS 153/97-25 proto řízení přerušil a návrh na zrušení některých částí zákona o pobytu cizinců postoupil plénu Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že v době podání návrhu navrhovatele již Ústavní soud o návrhu na zrušení výše uvedených ustanovení citovaného zákona jednal, byla část návrhu navrhovatele, týkající se uvedených ustanovení zákona o pobytu cizinců, usnesením čj. Pl. ÚS 10/98 ze dne 9. dubna 1998 podle § 43 odst. 1 písmeno f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta. Navrhovateli zůstalo právo podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. účastnit se jednání ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 25/97 jako vedlejší účastník.

Ústavní soud dále proto rozhodoval jen o návrhu na zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 1997 sp. zn. 28 Ca 202/96.

Vyžádal si spis Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 202/96, jakož i spis Policie ČR, Správy Západočeského kraje, oddělení cizinecké policie, čj. PZC-82/PCDO-C-96. Z uvedeného spisového materiálu zjistil, že dne 9. února 1996 vydala Policie ČR - Správa Západočeského kraje, oddělení cizinecké policie a pasové služby (dále jen „Policie“) rozhodnutí čj. PZC-82/PCDO-C-96, kterým zakázala navrhovateli podle § 14 odst. 1 písmeno f) zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů, pobyt na území ČR do 9.

Nahrávám...
Nahrávám...