11.1.1
Doručování provozovatelem poštovních služeb
MV ČR
Správní orgán může doručovat písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pouze za předpokladu, že adresát nemá datovou schránku, nebo není možné do datové schránky doručovat z jiného důvodu. Správní orgán musí zvolit takovou poštovní službu, která odpovídá požadavkům na doručení dané písemnosti daným správním řádem. Např. podle § 19 odst. 5 SŘ se zde uvedené písemnosti doručují do vlastních rukou adresáta. Při doručování těchto písemností je tedy nutné zvolit takovou poštovní službu, která doručení do vlastních rukou zaručí. V podrobnostech postupu při doručování písemností provozovatel poštovních služeb odkazujeme na Metodiku doručování správních písemností prostřednictvím poštovních zásilek, která je dostupná na stránkách Ministerstva vnitra.
NahoruHybridní pošta
Hybridní pošta jakožto možný způsob doručování písemností ve správním řízení je upravena v § 19 odst. 3 SŘ. Hybridní režim doručování představuje způsob doručení, při němž dochází k přeměně formy doručované písemnosti. Tato služba může být poskytována výhradně kontaktními místy veřejné správy ve smyslu § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (např. Česká pošta jakožto držitel poštovní licence). Doručování prostřednictvím hybridní pošty v režimu správního řádu se provádí tak, že orgán veřejné moci odešle elektronickou verzi písemnosti do datové schránky poskytovatele hybridní pošty (doručovateli) a současně určí způsob, jakým má být tato písemnost doručena adresátovi (např. do vlastních rukou). Doručovatel převede takto přijatou písemnost do listinné podoby prostřednictvím autorizované konverze dokumentu provedené automatizovaným způsobem a doručí písemnost, která je jejím výstupem. Autenticita výstupu je zajištěna zajišťovacím prvkem, který nahradí podpis oprávněné úřední osoby. V souladu s ustanovením § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, má takto zkonvertovaný dokument stejné právní účinky jako zaslaný originální dokument. Doručovatel je následně povinen zaslat orgánu veřejné moci doklad o doručení písemnosti (je-li třeba), příp. potvrzení o nemožnosti písemnost doručit a důvody nedoručení.
Pro účely doručování prostřednictvím hybridní pošty je nutné mezi správním orgánem, jakožto odesílatelem písemnosti, a kontaktním místem veřejné správy uzavřít veřejnoprávní smlouvu, jejímž předmětem je přenos výkonu veřejné správy v oblasti doručování. Právní úprava hybridní pošty ve správním řádu je koncipována jako fakultativní způsob doručování. To znamená, že i v případě uzavření veřejnoprávní smlouvy o přenosu působnosti v oblasti doručování není orgán veřejné moci povinen tento postup v každé situaci využít. Existence veřejnoprávní smlouvy dává správnímu orgánu možnost hybridní poštu zvolit, pokud se pro tento způsob doručení v daném případě rozhodne. Zároveň může i nadále využívat ostatní způsoby doručování upravené správním řádem (např. odeslání písemnosti rovnou v listinné podobě prostřednictvím pošty). Vždy bude záležet na uvážení správního orgánu, jaký způsob doručování je pro něj v daném případě ekonomicky a organizačně výhodný. Jak je uvedeno výše, správní řád preferuje doručování do datové schránky. Doručování hybridní poštou je tedy možné aplikovat pouze tehdy, není-li možné písemnost doručit do datové schránky adresáta.
NahoruADRESA, NA NIŽ SPRÁVNÍ ORGÁN DORUČUJE
NahoruFyzické osoby
Výčet adres, na které správní orgán doručuje fyzickým osobám, upravuje § 20 odst. 1 SŘ. Přichází-li v úvahu doručení na více zde vyjmenovaných adres, je nutné řídit se uvedeným pořadím. V první řadě správní orgán doručuje fyzické osobě na adresu pro doručování zvolenou podle § 19 odst. 4. Nemá-li fyzická osoba takto zvolenou adresu pro doručování, doručuje správní orgán na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (§ 10b zákona č. 258/2010 Sb., o evidenci obyvatel).
Nemá-li fyzická osoba ani tuto adresu, doručuje správní orgán na adresu trvalého pobytu. Týká-li se písemnost podnikání fyzické osoby, doručí se na adresu místa podnikání.
Správní orgán může fyzické osobě doručit bez ohledu na výše uvedené adresy také kdekoliv, kde bude zastižena.
NahoruPrávnické osoby
Také právnická osoba si může zvolit adresu pro doručování podle § 19 odst. 4 SŘ. V ostatních případech se právnické osobě doručuje na adresu jejího sídla. Týká-li se řízení organizační složky právnické osoby, lze zvolit adresu sídla této organizační složky. Pokud správní orgán na adrese sídla právnické osoby (či její organizační složky) nikoho nezastihne, může písemnost doručit osobám uvedeným v § 30 SŘ (tedy osobám, které v řízení jednají za právnickou osobu) na jejich adresu. Správní orgán tento postup může, ale nemusí využít.
Výše uvedené doručování na adresu se uplatní pouze v případě, že správní orgán nedoručuje na místě, veřejnou vyhláškou či datovou schránkou (§ 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.).
NahoruAdresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu
V souladu s § 19 odst. 4 SŘ může účastník v konkrétním správním řízení požádat, aby mu bylo doručováno na zvolenou adresu. Adresu pro doručování lze u správního orgánu nahlásit i pro případná řízení, která budou u tohoto správního orgánu vedena v budoucnu. Cílem této úpravy je možnost urychlit doručování v případě, že se osoba např. nezdržuje v místě svého trvalého pobytu (kam správní orgán automaticky doručuje). Správní orgán ovšem není povinen takto zvolenou adresu pro doručování akceptovat, a to zejména dojde-li k závěru, že doručování na zvolenou adresu nepřispěje k urychlení řízení (účastník se volbou adresy pro doručování snaží naopak o průtahy v řízení, jde o obstrukční taktiku).
Účastník řízení si může jako adresu, na niž mu mát být doručováno, zvolit také elektronickou adresu (email). Pokud se správnímu orgánu nepodaří na takovou adresu doručit, protože se zpráva vrátí jako nedoručitelná, pokusí se doručení zopakovat. Nepodaří-li se ani tak písemnost odeslat, doručuje tak, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal (§ 19 odst. 10 SŘ).
O doručení na elektronickou adresu lze požádat také u písemností doručovaných do vlastních rukou adresáta (§ 19 odst. 5 ve spojení s odst. 9 SŘ). V takovém případě je ovšem vyžadováno elektronické potvrzení převzetí písemnosti, a to nejpozději následující pracovní den. Bez potvrzení nelze písemnost považovat za doručenou. Správní orgán ji v takovém případě doručí tak, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal. Adresa pro doručování evidovaná v informačním systému evidence obyvatel Na základě § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, lze na žádost obyvatele v evidenci obyvatel vést údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu. Ustanovení § 10b zákona o evidenci obyvatel je třeba vykládat jako ustanovení, které lze užít i ve vztahu ke správnímu řádu. Přitom lze vycházet z toho, že podle § 19 odst. 4 SŘ je možné, aby si účastník zvolil adresu pro doručování. Pokud si tedy účastník zvolí adresu pro doručování postupem podle § 10b zákona o evidenci obyvatel, jedná se o volbu adresy pro doručování analogicky k § 19 odst. 4 SŘ. Správní orgán by tak měl doručovat na takto zvolenou adresu pro doručování.
Pokud si účastník zvolí adresu pro doručování podle § 19 odst. 4 SŘ (sdělí ji správnímu orgánu pro doručování v konkrétním správním řízení) a současně má evidovanou adresu pro doručování písemností v evidenci obyvatel, přednost má adresa zvolená pro konkrétní správní řízení podle § 19 odst. 4 SŘ (viz pořadí adres výše).
Správní orgán může při ověřování osobních údajů účastníka řízení v evidenci obyvatel rovněž zjistit, zda si účastník nezvolil adresu pro doručování podle § 10b tohoto zákona. Přitom lze vycházet z toho, že má-li správní orgán nárok na poskytnutí údajů o adrese místa trvalého pobytu (včetně adres předchozích), má rovněž nárok na poskytnutí údaje o adrese pro doručování. Opačný výklad (tj. neposkytnutí údaje o doručovací adrese) by vedl k poměrně absurdním důsledkům, protože by správním orgánům nebo soudním orgánům samotným bránil v doručování na adresu, kterou účastník příslušného řízení považuje za prioritní před adresou místa svého trvalého pobytu a sám si ji jako takovou zvolí. V souladu s principy dobré správy a ochrany práv a oprávněných zájmů by tedy měl správní orgán respektovat volbu adresy pro doručování provedenou podle § 10b zákona o evidenci obyvatel, neboť pokud účastník učinil takovou volbu, lze předpokládat, že doručení na takto zvolenou adresu bude úspěšné.
Adresu pro doručování podle § 10b zákona č. 258/2010 Sb., o evidenci obyvatel je nutné využívat i v případě postupů při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy (srovnej § 1 odst. 1 SŘ), kde je aplikace správního řádu vyloučena. Přitom lze vycházet z toho, že § 10b zákona č. 258/2010 Sb., zákona o evidenci obyvatel je obecným ustanovením…
