č. 1443/2008 Sb. NSS, Zákon o ochraně přírody a krajiny: povinnost prokazovat zákonný původ zvláště chráněného živočicha
č. 1443/2008 Sb. NSS
Zákon o ochraně přírody a krajiny: povinnost prokazovat zákonný původ zvláště chráněného živočicha
k § 3 odst. 1 písm. d) a § 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Původ zvláště chráněného živočicha (zde: orel skalní) z odchovu v zajetí [§ 3 odst. 1 písm. d) a § 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] je prokázán, pokud jedinec, který má být vzat do evidence, je potomkem legálně chovaných rodičů. Takový průkaz (zde paternitním testem DNA) nelze nahradit čestným prohlášením (§39 správního řádu z r. 1967) vlastníka takového jedince, neboť tomu brání obecný zájem na ochraně volně žijících jedinců a zabránění nelegálního nakládání s nimi.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2007, čj. 8 As 62/2006-97)
Věc: Jiří K. proti Ministerstvu životního prostředí o evidenci a osvědčení původu zvláště chráněného živočicha, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal žádost o vzetí do evidence živočicha odchovaného v péči člověka a o vydání osvědčení o této skutečnosti (§54 odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen „zákon“), v níž tvrdil, že mládě orla skalního se narodilo dne 10. 5. 2004 z jedinců žalobcem legálně chovaných. Správní orgán (Správa chráněné krajinné oblasti Blaník) vyzval žalobce k prokázání zákonného původu mláděte paternitním testem DNA. Jelikož ten tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil, žádosti nebylo vyhověno.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaný toto odvolání zamítl. Uvedl, že jedině DNA test paternity, provedený příslušnou akreditovanou laboratoří, lze v současnosti považovat za jednoznačné prokázání toho, že odchovaný jedinec je skutečně potomek rodičů, které žalobce v žádosti uvedl. Bez tohoto testu tedy není možné nepochybně prokázat zákonný původ předmětného mláděte, a není možné s jistotou vyloučit, že se nejedná o jedince získaného z přírody. Provedení tohoto testu je tedy nezbytným podkladem pro vyhovění žádosti dle § 54 odst. 4 zákona a nelze je nikterak nahradit, ani čestným prohlášení žalobce.
Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl žalobou, kterou krajský soud zamítl. Vycházel především z definice pojmu „jedinec v přímé péči člověka“ uvedené v § 3 odst. 1 písm. d) zákona. Podle tohoto ustanovení se musí jednat o jedince živočišného druhu, který 1) pochází z odchovu v zajetí, 2) je nezaměnitelně označen nebo identifikován a 3) je orgánem ochrany přírody evidován. Průkaz splnění bodu ad 1), tedy že mládě pochází z odchovu v zajetí, nikoli z volné přírody, lze učinit pouze prokázáním jeho původu ve smyslu § 54 odst. 1 zákona. Statut „jedince v přímé péči člověka“ potom vzniká teprve právní mocí rozhodnutí o jeho evidenci a vydáním osvědčení o evidenci. Do této doby se na něj jako na živočicha „volně žijícího“ vztahuje v plném rozsahu zákon o ochraně přírody a krajiny, což mimo jiné znamená, že orgán ochrany přírody je oprávněn podle § 54 odst. 1 zákona požadovat kdykoli prokázání jeho zákonného původu. Tím je nutno rozumět jednak prokazatelný původ jeho rodičů a jednak samo prokazatelné…
