č. 3325/2016 Sb. NSS, Daňové řízení: odvolání proti platebnímu výměru; postup k odstranění pochybností
č. 3325/2016 Sb. NSS
Daňové řízení: odvolání proti platebnímu výměru; postup k odstranění pochybností
k § 109 odst. 1 a § 140 odst. 1 větě za středníkem zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
Platební výměr vydaný na základě výsledku postupu správce daně k odstranění pochybností musí být vždy daňovému subjektu doručen (§ 140 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) a je proti němu v souladu s § 109 odst. 1 téhož zákona přípustné odvolání, byť se daň vyměřovaná neodchyluje od tvrzené.
(Podle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 23. 1. 2014, čj. 59 Af 31/2013-13)*)
Věc: Ing. Jaromír H. proti Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj o daň z příjmů.
Žalobce se žalobou, dle podacího razítka soudu podanou faxem dne 12. 12. 2013 a následně doplněnou, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného - platebního výměru ze dne 27. 9. 2013, kterým byla žalobci vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 ve výši 0 Kč. Žalobce namítal, že před vydáním rozhodnutí neměl možnost seznámit se s podklady pro jeho vydání.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci žalobu odmítl a současně věc postoupil k vyřízení opravného prostředku Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem v Brně.
Z odůvodnění:
Žalobce se tedy předmětnou žalobou domáhal zrušení správního rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno.
V § 68 písm. a) s. ř. s. je zakotveno, že „[ž]aloba je nepřípustná [...] tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného“ .
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že soud návrh (žalobu) usnesením odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
Jak ale plyne z § 46 odst. 5 s. ř. s., pokud navrhovatel podal „návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.“
V daném případě žalobce brojil proti platebnímu výměru, který byl žalovaným vydán poté, co žalovaný jako příslušný správce daně vedl ve smyslu § 89 a násl. daňového řádu postup k odstranění pochybností, které mu vznikly v souvislosti se žalobcem podaným přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011. Jak plyne z odůvodnění platebního výměru, pochybnosti žalovaného byly odstraněny a žalobci byla stanovena daňová povinnost ve výši 0 Kč ve shodě s podaným daňovým přiznáním. V poučení napadeného platebního výměru žalovaný výslovně uvedl, že proti tomuto platebnímu výměru nelze podat odvolání s odkazem na § 140 odst. 4 daňového řádu.
S výkladem § 140 odst. 4 daňového řádu tak, jak jej zaujal žalovaný, se soud ovšem neztotožnil. Citovaný § 140 odst. 4…
