4.3.1.1
Změny ve financování nepedagogických pracovníků mateřských a základních škol od 1.1.2026
Ing. Pavel Večeřa
Mezi nepedagogické pracovníky se řadí v předškolním vzdělávání, na základních a středních školách administrativní pracovníci, kuchařky, uklízečky, údržbáři a školní asistenti, kteří pracují v zákulisí, aby zajistili hladký chod školy. Dále se může jednat např. o pracovníky úklidu, údržby či správy budov, IT techniky, ekonomy, vedoucí školních jídelen a účetní.
Pro samotné pracovníky – zaměstnance škol, školských zařízení nebo obcí se nic zásadního nemění, uzavírání a rozvazování pracovního poměru prostřednictvím pracovních smluv zůstane nadále v pravomoci ředitelů škol. Změna nastává pouze u zdrojů financování, tj. nově se promítá u zřizovatele školy do rozpočtů na straně příjmů a výdajů. Těmito zřizovateli mohou být obce, dobrovolné svazky obcí nebo kraje. Znamená to také změny v účtování těchto příjmů a výdajů jak u školy, tak u obce. S detaily čtenáře seznámí následující článek.
Cílem opatření je ulehčit právě ředitelům škol, kterým podle dosavadních zjištění 30 hodiny týdně zaberou administrativní a správní úkony související s provozem školní budovy. Na manažerskou činnost a vedení učitelů jim tedy zbývá jen minimum času. Dalším problémem českého školství je celková roztříštěnost a vysoký počet malých škol, které jsou limitovány v kvalitě poskytované výuky. Dle dostupných údajů v ČR 3 519 obcí a měst zřizuje 6 487 základních nebo mateřských škol.
MŠMT navýšilo rozpočet škol/obcí/krajů o 2 mld. Kč proti stavu roku 2025 na 33,5 mld. Kč v zájmu dostatečného finančního zajištění obcí/krajů na rok 2026 a chystané změny ve financování nepedagogických pracovníků. Celkem má jít 23 mld. na obce a 10,5 mld. na kraje.
Ke změně ve financování a rozhodování o výdajích škol z úrovně zřizovatelů dochází od 1.1.2026 na základě novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Změna je provázána se změnou v rozpočtovém určení daní, která zajistí, aby do rozpočtů zřizovatelů škol směřovaly dostatečné příjmy na tyto účely. Zřizovatelům škol se zvyšuje autonomie a odpovědnost za správu škol a otevírá větší prostor pro spolupráci přímo se školami (jejich řediteli) a větší možnost zohlednění místních podmínek. Cílem je dosahování úspor na úrovni státního rozpočtu i rozpočtů samospráv a přizpůsobení vzdělávacího systému potřebám místních komunit.
Dosud byly tzv. ONIV (prostředky na platy nepedagogických pracovníků a neinvestiční výdaje škol) financovány ze státního rozpočtu, nově od 1.1.2026 přechází povinnost za jejich financování na zřizovatele školy.
Zřizovatelé škol tak budou moci více rozvíjet sdílené služby (např. správa budov, IT podpor, školní stravování), které využívají učitelé a studenti/žáci více škol stejného zřizovatele. Přitom cíle zřizovatelů budou primárně ekonomické a spočívají v uplatnění principů tzv. 3E (hospodárnost, účelnost a efektivnost), tj. k efektivnímu vynakládání rozpočtových prostředků zřizovatelů při zachování určené úrovně poskytovaných vzdělávacích služeb.
Zřizovatel bude nově odpovědný především za financování:
- -
platů nepedagogických pracovníků,
- -
školního stravování,
- -
nákupu učebnic a dalších pomůcek pro žáky a studenty,
- -
dalšího vzdělávání pedagogů.
Zřizovatelé nadále financují provozní a investiční výdaje školy. Ze státního rozpočtu nadále budou financovány:
- -
výuka plavání na I. stupni ZŠ,
- -
odborná příprava k získání řidičských a svářečských oprávnění.
Z hlediska rozpočtového určení budou nově zohledněny ve výnosu daně i školy, kdy je zřizovatel dobrovolný svazek obcí. Výnos daně dle školského koeficientu (zohledňuje počet žáků/studentů škol v obci) jako dosud směřuje do spádové obce, kde je škola umístěna. V roce 2026 budou přechodně zvýhodněny menší obce, aby se jim ulehčil přechod na nový systém financování.
Pro zajištění nepedagogické činnost mohou nově zřizovatelé zvažovat 4 možné režimy řešení:
- prostřednictvím zaměstnanců školy,
- prostřednictvím zaměstnanců zřizovatele,
- prostřednictvím právnické osoby stejného zřizovatele,
- prostřednictvím externího dodavatele.
Ad 1) může být příkladem školník nebo kuchařka jako zaměstnanec školy. Ad 2) mohou být kuchařka nebo školník zaměstnáni obcí a sloužit žákům/studentům více škol. Ad 3) může být příkladem školní jídelna zřízená jako příspěvková organizace obcí, která slouží žákům všech škol, které se v obci nacházejí a jsou obcí zřízeny, event. lze uvažovat o s.r.o. založené obcí pro tyto účely, jako jediným majitelem. Ad 4) lze uvažovat…
