Zásady pro nakládání s pohledávkami

6.3.11

Zásady pro nakládání s pohledávkami

Jaroslava Svobodová

Název účetní jednotky:

Označení: ...................... Číslo: ......................................

Zpracoval: ...................... Kontroloval: ......................................

Platnost: ...................... Závaznost: ......................................

Datum vydání: ...................... Vydává: ......................................

Nahrazuje: ...................... Doplňuje: ......................................

Počet stran: ...................... Přílohy: ......................................

 NahoruČl. 1
Metodické vymezení

Poznámka:

Jedním z nástrojů vyjadřujících v účetnictví zásadu opatrnosti je účtování o opravných položkách. Základní význam opravných položek v účetnictví je co nejvěrnější vyjádření majetku a výsledku hospodaření organizace. Pomocí opravné položky se v účetnictví vyjadřuje dočasné snížení hodnoty aktiva, ke kterému je tvořena. Tímto aktivem mohou být pohledávky, majetek či zásoby.

1.1 Význam a vymezení opravných položek

Opravné položky je možno tvořit k účtům pohledávek na základě výsledků inventarizace a výhradně v případě přechodného snížení ocenění majetku podle ustanovení § 23 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané jednotky (dále jen vyhláška). Opravné položky k  pohledávkám se vykazují v aktivech rozvahy ve druhém sloupci "Korekce" u příslušné položky pohledávek.

Podle ustanovení odst. 2 § 23 vyhlášky se opravné položky se netvoří k položkám pohledávek "A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy", "A.IV.6. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery", "A.IV.7. Dlouhodobé zprostředkování transferů", "B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry", "B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy", "B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní", "B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci", "B.II.10. Sociální zabezpečení", "B.II.11. Zdravotní pojištění", "B.II.12. Důchodové spoření", "B.II.13. Daň z příjmů", "B.II.14. Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění", "B.II.15. Daň z přidané hodnoty", "B.II.16. Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce", "B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi", "B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi", "B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní", "B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem", "B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní", "B.II.24. Pevné termínové operace a opce", "B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací", "B.II.26. Pohledávky z finančního zajištění", "B.II.27. Pohledávky z vydaných dluhopisů", "B.II.28. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery", "B.II.29. Krátkodobé zprostředkování transferů", "B.II.30. Náklady příštích období", "B.II.31. Příjmy příštích období" a "B.II.32. Dohadné účty aktivní" .

1.2 Opravné položky u pohledávek - v rámci jejich tvorby je nutno důsledně rozlišovat:

• tvorbu zákonných (daňově uznaných) opravných položek - viz dále,

• tvorbu účetních opravných položek - účtování o účetních opravných položkách je závislé na podrobné analýze každé jednotlivé pohledávky s určením možností její dobytnosti či nedobytnosti.

1.3 Město může vytvářet zákonné opravné položky k pohledávkám za zdaňovanou činnost výhradně podle zákona o rezervách. Účetní opravné položky vytváří k účtu 311 – Odběratelé vždy:

Varianty:

• po 90 dnech splatnosti pohledávky podle ustanovení § 23 a 50 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

• na základě inventarizace podle § 65 vyhlášky při snížení ve výši 10 % původní hodnoty.

1.4 Analýza musí vycházet z inventarizace pohledávek jejich odsouhlasením s dlužníky firmy, a to buď dopisy, nebo zápisy z osobního jednání s dlužníky. Rozpuštění takto vytvořených opravných položek je možno vyúčtovat teprve po definitivním právním dořešení každé dané pohledávky, nebo s možností využití jiného způsobu účtování (např. daňový odpis).

V rámci roční inventarizace majetkových účtů bude kladen důraz nejen na porovnání skutečného stavu s účetnictvím, ale i na ocenění majetku.

 NahoruČl. 2
Tvorba zákonných (daňově uznaných) opravných položek

(metodické vymezení)

Na základě zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, v platném znění, se vytvářejí:

• opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení,

• opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994.

2.1 Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše pohledávek přihlášených u soudu ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání, a to ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkurzního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkurzní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.

V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, mající sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisů podle výsledku vymáhání.

2.2 Opravné položky podle předchozího odstavce nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých:

1. za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
2. mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %, průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
3. mezi osobami blízkými,
4. z titulu úvěrů, půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh.

2.3 Opravné položky vytvořené podle výše uvedeného odstavce se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.

 NahoruČl. 3
Odpis pohledávek za zdaňovanou činnost

Kromě tvorby zákonných opravných položek k pohledávkám po lhůtě splatnosti nabízí zákon o daních z příjmů možnost odpisu pohledávek:

• jednorázový odpis pohledávek,

• postupný odpis starých pohledávek.

3.1 Jednorázový odpis pohledávek

Možnost jednorázového odpisu pohledávek do daňově uznatelných nákladů upravuje…