Vztah zákona o státní službě a územní samosprávy

1.10

Vztah zákona o státní službě a územní samosprávy

Mgr. Jan Břeň

I když se zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. (dále jen "zákon o státní službě") primárně zabývá právními poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu, přesto obsahuje některá ustanovení, která mají přesah do územní samosprávy. Cílem tohoto příspěvku je poukázat právě na ta ustanovení zákona o státní službě, která výslovně vykazují určitou vazbu na územní samosprávu.

Užší sepětí mezi zákonem o státní službě a územní samosprávou představují následující okruhy záležitostí:

• překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby,

• rovnocennost "úřednických" zkoušek a

• výběrová řízení na služební místa (některých) představených.

 NahoruPřekážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby

Podle § 33 odst. 1 písm. t) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě nelze do služebního poměru přijmout člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn. Ustanovení § 71 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), však zavádí legislativní zkratku "uvolněný člen zastupitelstva obce" jednak pro ty členy zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a dále pro ty členy zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce sice nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce [v případě uvolněných členů zastupitelstva kraje obdobně viz § 46 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a v případě uvolněných členů Zastupitelstva hlavního města Prahy obdobně viz § 52 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze].

Srovnáním obou ustanovení (resp. i krajského zřízení) dojdeme k závěru, že podle doslovného výkladu zákona o státní službě má tento na mysli pouze část uvolněných členů zastupitelstva obce (kraje), tedy pouze ty, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni z pracovního poměru, ale nikoli již ty, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce (kraje) nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají (mají vykonávat) funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce (kraje). Lze se pouze domnívat, že zákonodárce zřejmě nechtěl diferencovat mezi oběma skupinami dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva obce (kraje), ale pouze nedůsledným převzetím legislativní zkratky z obecního zřízení (či krajského zřízení) obsahově zúžil pojem "uvolněný člen zastupitelstva obce" (resp. obecněji řečeno "uvolněný člen zastupitelstva územního samosprávného celku"), aniž patrně domyslel dopady tohoto legislativního kroku. V této souvislosti lze pouze poukázat na identický problém, který vznikl v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. V § 2 odst. 1 písm. o) až p) zákona o střetu zájmů byl původně (od 1. ledna 2007 do 19. června 2008) veřejný funkcionář vymezen jako člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, resp. člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, tedy pouze v onom "užším" pojetí tak, jak je tomu dnes v zákoně o státní službě. Až s nabytím účinnosti novely č. 216/2008 Sb., tj. od 20. června 2008, byla tato ustanovení [dnes jako § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů] doplněna tak, jak tomu odpovídá "širší" vymezení uvolněného člena zastupitelstva obce a kraje podle obecního a krajského zřízení. Je možné předpokládat, že při nejbližší novele zákona o státní službě bude neúplné vymezení pojmu "uvolněný člen zastupitelstva" doplněno po vzoru obecního a krajského zřízení, jako tomu bylo i v popisovaném případě zákona o střetu zájmů.

Pokud by byl uvolněný člen zastupitelstva územního samosprávného celku na základě výsledku výběrového řízení vybrán k přijetí do služebního poměru, musí podle § 33 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě učinit neprodleně právní jednání směřující k odstranění této překážky (např. tím, že rezignuje na funkci uvolněného člena zastupitelstva, nebo dokonce na samotný mandát člena zastupitelstva). Pokud by se osoba po přijetí do služebního poměru stala uvolněným členem zastupitelstva, má to za následek pozastavení výkonu státní služby [§ 33 odst. 4 písm. a) zákona o státní službě]. V takto nastalé situaci je tento státní zaměstnanec povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu orgánu (§ 33 odst. 5 zákona o státní službě).

K otázce překážky přijetí do služebního poměru lze z pohledu územní samosprávy dále doplnit, že v § 33 zákona o státní službě není tato překážka – na rozdíl od uvolněných členů zastupitelstva – dána vůči úředníkům územních samosprávných celků. Z toho lze dovodit, že lze být současně úředníkem územního samosprávného celku i státním zaměstnancem ve smyslu zákona o státní službě.

 NahoruRovnocennost "úřednických" zkoušek

V ustanoveních § 35 až 41 zákona o státní službě je upravena úřednická zkouška, kterou je povinen státní zaměstnanec úspěšně vykonat. V případě úředníků územních samosprávných celků představuje podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nejvýznamnější formu prohloubení kvalifikace zkouška zvláštní odborné způsobilosti, která je upravena v § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb.

Podle § 36 odst. 4 zákona o státní službě se za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky považuje obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku. Vláda nařízením č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, stanovila, že zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu správní činnosti se považuje za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

 NahoruVýběrová řízení na služební místa představených

Zákon o státní službě umožňuje (některým) úředníkům územních samosprávných celků účastnit se výběrových řízení na služební místa (některých) představených.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě je představeným státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy; za představeného se za podmínek stanovených zákonem o státní službě považuje i fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník bezpečnostního sboru (viz zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů) nebo voják z povolání (viz zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů).

Zákon o státní službě v § 51 a násl. zákona č. 234/2014 Sb., umožňuje (některým) úředníkům územních samosprávných celků účastnit se výběrových řízení na následující služební místa představených:

• náměstek ministra vnitra pro státní službu,

• personální ředitel sekce pro státní službu,

• státní tajemník,

• náměstek pro řízení sekce/ředitel sekce,

• ředitel odboru,

• vedoucí oddělení.

 NahoruJmenování na služební místo náměstka pro státní službu

Podle § 52 odst. 1 zákona o státní službě náměstka pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení. Nikdo nemůže být náměstkem pro státní službu jmenován více než jednou.

V souladu s § 52 odst. 3 písm. b) zákona o státní službě se výběrového řízení může zúčastnit úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je státním občanem České republiky, dosáhl věku 40 let a v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let vedoucí funkci ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné.

 NahoruJmenování na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu

Podle § 56 zákona o státní službě se na výběr a jmenování personálního ředitele sekce pro státní službu použijí ustanovení o výběru a jmenování náměstka pro státní službu obdobně (tedy § 52 zákona o státní službě).

 NahoruJmenování na služební místo státního tajemníka

Podle § 53 odst. 1 zákona o státní službě státního tajemníka jmenuje vláda na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen "Úřad vlády") na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení.

V souladu s § 53 odst. 3 písm. b) zákona o státní službě se v prvním kole může výběrového řízení zúčastnit úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci ve správním úřadu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné.

V souladu s § 53 odst. 5 písm. b) zákona o státní službě se ve druhém kole může výběrového řízení dále zúčastnit úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě vedoucího…