7.5.7.6
Biologické hodnocení a opatření ke zlepšení přírodního prostředí
Mgr. Veronika Vytejčková
Tzv. biologické hodnocení, tedy přírodovědný průzkum, je povinen podle § 67 ZOPK na své náklady zajistit investor, který v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout obecné ochrany území a druhů či zvláštní ochrany území a druhů. Zpracování biologického hodnocení není automatické, předpokládá rozhodnutí orgánu ochrany přírody o jeho nezbytnosti. Orgán ochrany přírody vydá rozhodnutí o nutnosti zpracování biologického hodnocení v rámci řízení o povolení k závažnému zásahu do ochrany přírody a krajiny. Příslušnost k vydání rozhodnutí, jímž se rozhoduje o provedení biologického hodnocení, se odvozuje od příslušnosti orgánu ochrany přírody vést vlastní řízení o povolování závažného zásahu. Přírodovědný průzkum se využívá jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody v rámci povolování daného záměru.
Hodnocení může provést pouze autorizovaná osoba podle § 45i odst. 3 ZOPK. Podrobnosti biologického hodnocení jsou upraveny v § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Pokud se na povolovaný zásah vztahuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, provádí se posuzování vlivů na životní prostředí jako celek, je-li toto posouzení dostatečné také z hlediska biologického hodnocení, samostatné zpracování biologického hodnocení orgán ochrany přírody neuloží (srov. § 67 odst. 2 ZOPK).
Z provedení biologického hodnocení mohou vyplynout zjištění, že je třeba provést v souvislosti s povolovaným záměrem opatření k ochraně přírody a krajiny (například vybudovat zábrany, přechody pro zvířata apod.). Je-li tomu tak, orgán ochrany přírody ve schvalujícím rozhodnutí nebo stanovisku tato opatření uloží (ve vztahu k Natura 2000 a tzv. kompenzačním opatřením srov. § 45i odst. 9 a 11 ZOPK).
Vedle zmíněných "opatření" zná zákon o ochraně přírody a krajiny také tzv. opatření ke zlepšení přírodního prostředí (§ 68 ZOPK). Vlastníci a nájemci pozemků jsou finančně podporování (srov. níže) k tomu, aby zlepšovali podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí. Spojení "podle svých možností", není zákonem specifikováno a bude předmětem ad hoc posouzení. Jejich zásahy mohou spočívat v jednorázových činnostech, ale i v činnostech opakujících se, např. v sečení trávy, odstraňování náletů apod.
K provádění péče o pozemky z důvodu ochrany přírody mohou orgány ochrany přírody, ale také obce, uzavírat s vlastníky a nájemci pozemků písemné dohody. S uzavřením těchto dohod je spojen finanční příspěvek (srov. § 69 ZOPK). Je-li dohoda s vlastníkem či nájemcem pozemku uzavřena, lze takové osobě poskytnout z veřejných rozpočtů - státní rozpočet, rozpočty krajů, rozpočty obcí, ale také příspěvek poskytnutý prostřednictvím Státního fondu životního prostředí - finanční příspěvek k zajištění dojednané péče. Je třeba zdůraznit, že finanční příspěvek lze podle citovaného zákonného ustanovení poskytnout také osobě provádějící náhradní ochranná opatření k zajištění ochrany zvláště chráněných rostlin (§ 49 ZOPK) nebo zvláště chráněných živočichů (§ 50 ZOPK), i v těchto případech se tedy uzavírají dohody…
