4.3.5
Veřejná podpora – vymezení
Mgr. Petr Anton
NahoruÚvod
Obec je ve smyslu článku 101 odst. 3ústavního zákona č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, v platném znění, a § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění (dále jen zákon o obcích), veřejnoprávní korporací,
která hospodaří s veřejným rozpočtem. Právní řád České republiky zejména pod
vlivem evropského práva obsahuje řadu právních předpisů, které regulují
(omezují) obec v nakládání s veřejnými prostředky. Jde například o zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, v platném znění, který stanoví obci jakožto veřejnému
zadavateli povinnosti v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Dalším
příkladem je zákon o obcích, který obsahuje základní
úpravu hospodaření obcí v § 38 a § 39. Do kategorie právních předpisů,
které určitým způsobem stanoví obci, jak má nebo nemá nakládat s veřejnými
prostředky, jsou i předpisy, které upravují tzv. veřejnou podporu.
NahoruVymezení veřejné podpory
Pravidla upravující veřejnou podporu vznikla na evropské úrovni, a
protože je Česká republika členem Evropské unie, jsou tato pravidla na území
České republiky závazná pro všechny subjekty, kterých se týkají.
Veřejnou podporu vymezuje článek 87 odst. 1 Smlouvy o založení
Evropských společenstvích (dále jen Smlouva). Veřejnou podporou se jednoduše
rozumí jakékoli opatření, které má tyto znaky:
-
zatěžuje přímo nebo nepřímo veřejný (obecní) rozpočet,
-
zvýhodňuje (podporuje) ekonomickou činnost určitého subjektu
(podniku), který touto činností konkuruje na trhu,
-
ovlivňuje obchod mezi členskými státy Evropské unie.
Aby bylo určité opatření veřejnou podporou, musí toto opatření mít
všechny výše uvedené znaky současně. Pokud jeden znak chybí, pak se nejedná o
veřejnou podporu.
Veřejná podpora je obecně zakázaná a je prohlášena Smlouvou jako
tzv. neslučitelná se společným trhem (myšleno trhem Evropské unie). Nejde ovšem
o absolutní zákaz, neboť právní předpisy obsahují řadu výjimek. Je-li veřejná
podpora poskytnuta v souladu s příslušnými výjimkami, pak jde o veřejnou
podporu dovolenou.
Veřejnou podporu je nutno předem oznámit (notifikovat) Evropské
komisi a lze ji poskytnout po jejím schválení Evropskou komisí. Schválením se
rozumí, že ji Evropská komise prohlásí jako slučitelnou se společným trhem, tj.
veřejnou podporu dovolenou. Evropská komise může ale také v daném případě
rozhodnout, že určité opatření je nedovolenou veřejnou podporou (nelze na ni
použít žádnou výjimku) a takové opatření pak nelze v praxi realizovat. Byla-li
již nedovolená veřejná podpora realizována, pak Evropská komise nařídí jejímu
příjemci, aby ji vrátil včetně úroku (cca 5 %). Vrácení poskytnuté podpory
příjemcem je v podstatě jedinou sankcí za nedodržování pravidel v oblasti
veřejné podpory a tato sankce postihuje příjemce.
Oznamovat se Evropské komisi nemusí opatření poskytnuté v režimu de
minimis a opatření, které je veřejnou podporou dovolenou na základě skupinové
výjimky (viz níže).
NahoruSmysl regulace veřejné podpory
Smyslem regulace veřejné podpory je zejména ochrana hospodářské
soutěže před "netržními zásahy“ ze strany veřejných subjektů. Veřejnou podporou
totiž dochází nebo může dojít k narušení hospodářské soutěže (trhu), neboť je
vždy zvýhodněn jeden podnik na úkor jiného a zvýhodněný podnik si tak může
upevnit své postavení na trhu a zvýšit konkurenceschopnost.
NahoruPodoby veřejné podpory
Výčet podob (forem) veřejné podpory není žádným předpisem stanoven.
V podstatě může mít veřejná podpora jakoukoli podobu. Vždy je nutno posuzovat
veřejnou podporu dle jejího obsahu, tj. zdali obsahuje výše popsané definiční
znaky. Forma veřejné podpory tak nerozhoduje.
V praxi jsou časté tyto podoby veřejné podpory na úrovni obcí:
dotace, dary, prodeje obecních pozemků za cenu nižší než tržní, promíjení pokut
a penále nebo prominutí pohledávky obce.
NahoruCo není veřejnou podporou
Veřejnou podporou není opatření, u kterého chybí definiční znak
veřejné podpory. Příkladem může být opatření poskytnuté subjektu, který není
podnikem, nebo opatření, které je poskytnuto v režimu de minimis (viz dále).
Obec jako poskytovatel veřejné podpory
NahoruPosouzení navrhovaného opatření
Pokud obec hodlá realizovat určité opatření, které zatěžuje její
rozpočet (např. hodlá poskytnout dotaci), pak by měla nejprve toto opatření
posoudit z hlediska veřejné podpory, tj. v předmětné věci zkoumat existenci
výše popsaných znaků veřejné podpory. Pokud obec dospěje k názoru, že
posuzované opatření není veřejnou podporu, tj. chybí některý znak veřejné
podpory, pak není problém a toto opatření může realizovat. Vždy si ale obec
musí být vědoma toho, že i když se domnívá, že dané opatření není veřejnou
podporou, může dát kdokoli (zpravidla ten, kdo nebyl obcí podpořen, např.
nebylo vyhověno jeho žádosti o poskytnutí dotace) podnět k přezkoumání opatření
Evropskou komisí. Evropská komise je pak povinna podnět prošetřit a rozhodnout.
V nejhorším případě Evropská komise může prohlásit dané opatření jako
nedovolenou veřejnou podporu a tuto pak nelze poskytnout. Byla-li nedovolená
veřejná podpora poskytnuta, pak Evropská komise nařídí její vrácení příjemcem
včetně úroku. Z tohoto důvodu by obec měla vždy předmětné opatření posuzovat
velmi pečlivě a důkladně. Je-li obec názoru, že navrhované opatření může být
veřejnou podporou, tj. obsahuje všechny výše uvedené znaky veřejné podpory, pak
doporučuji nejprve zvážit možnost aplikace pravidla de minimis.
NahoruPravidlo de minimis
Pojmem de minimis se jednoduše rozumí právním předpisem stanovená
maximální finanční částka (limit) vyjádřená v EUR, kterou může jakýkoli
poskytovatel veřejné podpory poskytnout danému podniku na jeho ekonomickou
činnost v období tří let. Smyslem úpravy pravidla (režimu) de minimis je
vyjmutí menších podpor z působnosti pravidel upravujících veřejnou podporu.
V současné době existují tři předpisy, které upravují použití
pravidla de minimis, jde o nařízení Evropské komise č. 1998/2006 (obecná úprava
de minimis), nařízení Evropské komise č. 1535/2007 (de minimis v zemědělství) a
nařízení Evropské komise č. 875/2007 (de minimis v odvětví rybolovu). V praxi
nejpoužívanější je nařízení č. 1998/2006, které se vztahuje na širokou škálu
oblastí. Toto nařízení stanoví obecnou hranici de minimis 200.000,- EUR za tři
roky a v oblasti silniční dopravy je hranice de minimis 100.000,- EUR za tři
roky. V oblastech zemědělství a rybolovu platí speciální předpisy výše uvedené.
V zemědělství je hranice de minimis 7.500,- EUR za tři roky a v odvětví
rybolovu 30.000,- EUR za tři roky. Opatření, na které se vztahuje pravidlo de
minimis, není veřejnou podporou vůbec, proto se opatření de minimis Evropské
komisi neoznamuje.
Aby se určité opatření realizovalo v režimu de minimis, tj. aby se
na něj vztahovaly výše uvedené příslušné předpisy, které de minimis upravují,
pak je nutno, aby poskytovatel oznámil příjemci, že mu poskytne určité opatření
dle pravidla de minimis. Oznámení může mít formu oficiálního dopisu nebo, a to
doporučuji, může být obsaženo přímo ve smlouvě s příjemcem. Oznámení musí
obsahovat odkaz na příslušné nařízení Evropské komise, které upravuje režim de
minimis včetně celé citace tohoto nařízení a uvedení dne jeho zveřejnění v
Úředním věstníku Evropské unie. Zásadní povinností poskytovatele je vyžádat si
před realizací opatření de minimis od příjemce čestné prohlášení, ve kterém
příjemce uvede všechny podpory de minimis obdržené za tři roky od jakéhokoli
poskytovatele. Na základě prohlášení si poskytovatel posoudí, zdali zamýšleným
opatřením nepřekročí stanovenou hranici de minimis. Poskytovatel nezkoumá
pravdivost prohlášení příjemce. Je odpovědností příjemce, zda-li bude uvádět v
prohlášení pravdivé údaje. Aplikace pravidla de minimis je administrativně
nejméně náročná a toto pravidlo je v praxi často používané. Upozorňuji, že
realizuje-li obec opatření v režimu de minimis, pak je povinna po dobu 10 let
uchovávat všechny doklady pro případnou kontrolu Evropskou komisí.
NahoruPoskytování dovolené veřejné podpory
Nelze-li pravidlo de minimis použít, protože by realizací opatření
byla překročena hranice de minimis, pak doporučuji zvážit aplikaci některé z
výjimek, které umožňují veřejnou podporu poskytovat. Obecně se výjimkami v
oblasti veřejné podpory rozumí určité podmínky stanovené Smlouvou nebo dalšími
právními předpisy, které pokud poskytovatel dodrží, pak se sice stále bude
jednat o veřejnou podporu, ale o veřejnou podporu dovolenou (legální). Ve
většině případech zároveň odpadá poskytovateli při dodržení podmínek povinnost
opatření předem oznamovat Evropské komisi.
Pro praxi zásadní výjimkou je tzv. skupinová (bloková) výjimka, a to
nařízení Evropské komise č. 800/2008 účinné od 29. 8. 2008, které upravuje
možnost poskytovat veřejnou podporu např. v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti,
životního prostředí, výzkumu a vývoje, investic v rámci regionálního rozvoje a
dalších. Podstatou skupinové výjimky je především možnost poskytnout veřejnou
podporu do určité maximální výše. V případě, že se obec rozhodne aplikovat toto
nařízení, nemusí pak opatření oznamovat Evropské komisi, pouze ji o tom
informuje. Smyslem skupinové výjimky je tedy především omezení počtu oznámení
Evropské komisi v těch ekonomických oblastech, jejichž podpora za stanovených
podmínek příliš hospodářskou soutěž neohrožuje, nebo ji ohrožuje málo.
NahoruOznámení veřejné podpory Evropské komisi
Nelze-li použít skupinovou výjimku, pak je nutné dané opatření
oznámit Evropské komisi před jeho realizací nebo dané opatření nerealizovat
vůbec. Opatření se oznamuje na předepsaných formulářích prostřednictvím Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS).
NahoruÚOHS
ÚOHS je pro oblast veřejné podpory orgánem konzultačním a
poradenským, tzn. že obec může při posuzování, zdali dané opatření je, či není
veřejnou podporou, využít jeho odbornou pomoc.
ÚOHS nerozhoduje o tom, zda-li je určité opatření veřejnou podporou
či nikoli, pouze bezplatně poskytuje odborné rady. Postavení ÚOHS v oblasti
veřejné podpory upravuje zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v
oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném
znění.…
