6.2.2
Rozhodnutí o rozkladu
Mgr. Petra Vrábliková
Předseda rozkladové komise předkládá spis ve věci, obsahující protokol o hlasování rozkladové komise (zpravidla v zalepené obálce) a usnesení s návrhem rozhodnutí ministrovi. (Usnesení rozkladové komise je rovněž součástí spisu, je s ním tedy třeba nakládat jako s částmi ostatními, byť je není možné označit za podklad pro vydání rozhodnutí a neváže se k němu právo účastníka vyjádřit se k jeho obsahu; z nahlížení do spisu jej nelze vyloučit.) Nečiní tak nijak formálně, zpravidla prostřednictvím nějaké předkládací zprávy, referátníku nebo i bez nich. Je povinen učinit tak bezodkladně, aby ministru zbýval dostatek času na zpracování a vydání jeho rozhodnutí.
NahoruPřezkoumávání rozhodnutí
Usnesením rozkladové komise, které obsahuje návrh rozhodnutí ministra, není ministr vázán, s vysloveným názorem může libovolně nakládat. Ministru však nepřísluší, aby ve věci prováděl úkony bez návrhu rozkladové komise, proto má-li za to, že je třeba doplnit podklady pro vydání rozhodnutí, věc komisi (bez vydání usnesení) vrátí.
Ustanovení § 152 odst. 5 správního řádu, které upravuje způsoby rozhodování o rozkladu, je však nejméně povedené a nejméně srozumitelné z celého textu zákona, proto je třeba je poměřovat, v zájmu dosažení stejných práv účastníků řízení v řízení o rozkladu i v řízení odvolacím, ustanovením § 90 správního řádu, upravujícím způsoby rozhodnutí odvolacího orgánu. Jakkoliv jde o kličku neohebnou, nelze se s výkladem uvedeného ustanovení vypořádat bez ní.
Ministr (stejně jako před ním rozkladová komise) napadené rozhodnutí přezkoumává v tomto rozsahu:
-
Pokud přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, činí tak v plném rozsahu (revizní princip). Námitkami uplatněnými v odvolání přitom není v tomto ohledu vázán.
-
Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uplatněných v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Soulad s veřejným zájmem je přitom aspekt zákonnosti, je-li rozhodnutí po věcné stránce v rozporu s veřejným zájmem, je zároveň nezákonné.
Je přitom vázán předmětem řízení tak, jak byl vymezen před vydáním rozhodnutí v prvním stupni, a to buď na základě žádosti, nebo oznámení o zahájení řízení z moci úřední. Zjistí-li, že napadené rozhodnutí takto vymezenému předmětu neodpovídá, může, je-li rozhodnutí vydáno v nedostatečném rozsahu, vyzvat správní orgán k vydání doplňujícího rozhodnutí, nebo překračuje-li rozhodnutí vymezený rámec řízení, toto zrušit a…