dnes je 18.8.2022

Input:

Recyklační sleva a recyklační cíle aneb proč se obcím vyplatí recyklovat

1.7.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.6.5 Recyklační sleva a recyklační cíle aneb proč se obcím vyplatí recyklovat

Mgr. Tereza Žáková

Související právní předpis: 541/2020 Sb.

Zákaz skládkování

Než bude rozebrána recyklační sleva a recyklační cíle, je vhodné se pro uvedení do souvislostí krátce věnovat zákazu skládkování. Zákaz skládkování znal i již zrušený zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve kterém se počítalo se zákazem od roku 2024. Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. nakonec zákaz skládkování v ustanovení § 40 odložil až na rok 2030, což je nejzazší možný termín, který je dovolen evropskou odpadovou legislativou. Termín zákazu skládkování byl předmětem debat při projednávání zákona nejen v Parlamentu ČR a nakonec byl nastaven tak, aby byly všechny subjekty co nejvíce schopny se na zákaz skládkování dostatečně připravit, ať už jde o původce odpadů, provozovatele zařízení i obce.

Zákaz skládkování ale neznamená, že se skládky odpadů zruší úplně, to samozřejmě není možné. I přes veškerou snahu všech subjektů existují odpady, které není možné dále použít a na skládce zkrátka skončí. Podstatou zákazu skládkování je to, že odpady, které je možné dále využívat (a to včetně energetického využití), nebude možné, až na výjimky, od roku 2030 ukládat na skládku. To znamená, že na skládku nemohou být uloženy odpady, které jsou energeticky využitelné (spalování), biologicky rozložitelné nebo recyklovatelné (dále jen "využitelné odpady").

Do roku 2030 má tedy stát a současně všichni původci, provozovatelé a obce důležitý úkol, kterým je právě příprava na nadcházející zákaz skládkování. Strategie je promítnuta do nového zákona o odpadech a jedním z mnoha nástrojů jsou právě recyklační sleva a recyklační cíle. Důležitým nástrojem je rovněž skládkovací poplatek, o němž bude pojednávat samostatný článek.

Recyklační sleva

Recyklační sleva byla rovněž předmětem plamenných diskusí, což vyústilo v to, že ačkoli Ministerstvo životního prostředí předkládalo Parlamentu ČR v novém zákoně o odpadech odlišnou koncepci, byla nakonec recyklační sleva poslaneckým pozměňovacím návrhem zcela přepracována.

Subjekty, na které recyklační sleva dopadá a které ji mohou uplatňovat, jsou obce. Recyklační sleva se tedy netýká přímo původců odpadu, avšak ti mají rovněž důležité postavení, neboť je to především na nich, kolik odpadu bude vyprodukováno a následně zrecyklováno nebo uloženo na skládku. Recyklační sleva je slevou na skládkovacím poplatku. Obec je totiž povinna dle § 59 odst. 1 NZOO přebírat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Dále obec přebírá odpady od osob podnikajících, které se zapojily do obecního systému (o obecním systému pojednává podrobně samostatný článek). Obec za to sice může vybírat poplatek za komunální odpad (případně sjednat úplatu s podnikajícími osobami), avšak je to právě obec, kdo hradí provozovateli skládky skládkovací poplatek. Konečná výše skládkovacích poplatků pak vychází z celkového množství a druhu skládkovaného odpadu. Je tedy evidentní, že obec má ekonomický zájem na tom, aby na skládce končilo co nejméně odpadů, zvláště pak pokud jde o drahé druhy odpadů. Tím je právě využitelný odpad, který má vysokou sazbu a ta bude navíc až do roku 2030 postupně dále navyšována, viz příloha č. 9 NZOO. Recyklační sleva tuto ekonomickou motivaci obcí ještě posiluje.

Původní koncepce recyklační slevy spočívala v tom, že v zákoně bude procentuálně nastavena určitá hranice recyklování. Pokud obec dosáhne této úrovně recyklování, získá nárok na recyklační slevu a využitelné odpady bude moci ukládat na skládku levněji (například v roce 2025 jde o částky 1600 Kč vs. 500 Kč za tunu odpadu). Této koncepci však bylo vytýkáno, že bude k většímu třídění motivovat jen obce, které se této hranici budou blížit. Obce, pro které by byla nastavená úroveň recyklování nedosažitelná, by neměly žádnou motivaci ke zlepšení.

Proto byla nakonec recyklační sleva nastavena plošně. Recyklační sleva je upravena v ustanovení § 157 NZOO, tedy mezi přechodnými ustanoveními, neboť jde o dočasný institut a od roku 2030 (tzn. od zákazu skládkování) již bude bezpředmětná. S termínem "recyklační sleva" se sice v textu zákona přímo nesetkáme, nicméně jde o termín běžně používaný v odborných kruzích i veřejností. Podstata recyklační slevy spočívá v tom, že místo poplatku za uložení využitelných poplatků na skládku (kromě nebezpečných odpadů) lze použít sníženou sazbu ve fixní výši 500 Kč za tunu odpadů. Pozor, nejedná se však o tzv. zbytkový odpad (srov. § 106

Nahrávám...
Nahrávám...