Provádění srážek ze mzdy (platu) - exekuce

4.9.7.1

Provádění srážek ze mzdy (platu) – exekuce

Bc. Lukáš Auerswald

 NahoruObecně

Srážky ze mzdy (platu) se řídí zejména následujícími právními předpisy:

• občanským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.) – určuje rozsah srážek, a

• nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).

Srážky ze mzdy (platu) se provádějí do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenství tvoří zejména úroky, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu, náklady exekutora apod.

 NahoruPostup provádění srážek

Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy, tj. té části hrubé mzdy, která se vyplácí zaměstnanci. Dále se srážky mohou provádět i z jiných příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodů, náhrad ucházejícího výdělku, hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nemocenské, peněžité pomoci v mateřství apod. Srážky lze provést rovněž z odměn poskytovaných na základě uzavřených dohod o pracovní činnosti – na rozdíl od dohod o provedení práce, ze kterých srážky provádět nelze. Do čisté mzdy se nezapočítávají částky poskytované zaměstnancům na náhrady nákladů spojených s pracovním výkonem (cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí apod.). Naopak se zde započítává například odstupné a peněžité plnění věrnostní a stabilizační povahy (při pracovním a životním výročí, při odchodu do důchodu apod.).

Existují dvě složky základní nezabavitelné částky na:

• osobu povinného a

• každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,

přičemž základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu.

 NahoruVýpočet základní nezabavitelné částky

Tato část příjmu nesmí být povinnému sražena. Vychází z nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Výše nezabavitelné částky je určena příslušným procentem uvedeným ve zmíněném nařízení ze součtu částek životního minima jednotlivce (nyní 3410 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (dle velikosti obce). Z výsledného součtu se pro stanovení základní nezabavitelné částky započte úhrn dvou třetin. Na každou osobu, které povinný musí poskytovat výživné, činí nezabavitelná částka dalších 25 % z výše uvedeného součtu. Za osobu, na kterou musí povinný poskytovat výživné, se považuje dítě žijící ve společné domácnosti a manžel/ka povinného, i když má samostatný příjem.

Výpočet hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy

Od čisté mzdy nyní odečteme základní nezabavitelnou částku a takto zjištěný zbytek čisté mzdy zaokrouhlíme směrem dolů na částku dělitelnou třemi, stanovenou v celých korunách.

Výsledný zbytek čisté mzdy rozdělíme na třetiny, přičemž platí následující pravidla:

1. První třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob.

2. Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a nejsou-li žádné, vyplatí se povinnému.

3. Poslední třetina se vždy vyplatí povinnému.

Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelná část čisté mzdy se skládá ze:

1. základní nezabavitelné částky,

2. případně drobné částky vzniklé zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,

3. třetí třetiny zbytku čisté mzdy,

4. není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, rovněž druhé třetiny zbytku čisté mzdy.

 NahoruPřednostní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou:

• pohledávky výživného,

• pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

• pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,

• pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,

• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

• pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

• …