5.7.4.1
Příloha 1: Metodika k ukládání pořádkových pokut podle § 62 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
Ministerstvo vnitra ČR
Pořádková pokuta patří mezi nejdůležitější zajišťovací
prostředky (opatření upravená v ustanoveních § 58 až § 64 a v § 147 správního řádu). Podmínky,
za kterých správní orgán může pokutu
uložit, jsou stanoveny v § 62 odst. 1 a 2 správního
řádu. Jde o institut nezbytný k zajištění účelu
a průběhu řízení, je proto upraven ve všech základních
procesních předpisech. Předchozí právní
úprava (§ 45 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., správní
řád, ve znění pozdějších předpisů) byla velmi
neefektivní. Naprosto nepřiměřeně nízká sankce,
která hrozila při porušení procesních povinností
ve správním řízení (200 Kč) vedla k závažným
problémům v řízení, kdy bylo velmi obtížné zajistit
účast svědků, popř. účastníků řízení v případech,
kdy proti nim bylo vedeno řízení z moci
úřední, zejména měla-li by být v řízení uložena
sankce. V přestupkovém řízení vzhledem k § 20 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve
znění pozdějších předpisů, který stanoví prekluzivní lhůtu k projednání přestupku, výše pořádkové
pokuty a s tím spojené průtahy v doručování
vedly k faktickému rozvratu projednávání bagatelních
agend u části správních orgánů. Vzhledem
k tomu, že zákon č. 71/1967 Sb. nebyl novelizován
nikdy jinak než v návaznosti na jiné předpisy
(zejm. v oblasti elektronických komunikací),
k úpravě výše sankce nikdy nedošlo.
Nově byla horní hranice sazby pořádkové pokuty
zvýšena na 50 000 Kč. Tato výše je stejná jako
v ostatních procesních předpisech. Zákon č.
337/1992 Sb., o správně daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů, obsahuje pak ještě přísnější
úpravu, podle § 37 odst. 1 může správce daně
tomu, kdo nesplní ve stanovené lhůtě povinnost
nepeněžité povahy (včetně povinností
procesních) vyplývající z tohoto nebo zvláštního
daňového zákona nebo uloženou rozhodnutím
podle tohoto zákona opakovaně uložit pokutu až
do celkové výše 2 000 000 Kč. Lze tedy konstatovat,
že výše pořádkové pokuty podle správního
řádu je sjednocena s ostatními procesními předpisy.
Podmínky pro ukládání pořádkové pokuty podle správního řádu byly proti předchozímu stavu
zpřesněny v tom smyslu, že výčet jednání, za
která lze pořádkovou pokutu uložit, je nyní taxativní,
tudíž ho nelze žádným způsobem rozšiřovat.
V ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 71/1967
Sb. byl naproti tomu výčet demonstrativní ("zejména
tím...“). Tím dochází k upevnění právní jistoty.
Osobě, která se dopustí některého z jednání uvedených
v § 62 odst.1 písm. a) až c), lze pokutu
uložit pouze pokud tímto jednáním bylo závažně
ztíženo řízení. Tomu kdo učiní hrubě urážlivé podání
(odst. 2) lze pořádkovou pokutu uložit i bez
splnění této podmínky. Ke ztížení řízení v těchto
případech totiž zpravidla nedojde, ukládání pořádkové
pokuty je nutné spíše z důvodu zachování
autority správních orgánů, která je nezbytná
k efektivní aplikaci právních předpisů, ochrany
lidské důstojnosti úředních osob a v neposlední
řadě též k pozvednutí právního vědomí obecně.
Je přitom třeba přihlédnout ke skutečnosti, že
správní orgány jsou ve své činnosti striktně vázány
zákony a nemají na hrubě urážlivé podání ve
většině případů možnost adekvátně reagovat
a někdy jsou nuceny taková podání meritorně vyřizovat.
Spisové řády totiž zpravidla správním orgánům
neumožňují rozlišovat mezi klasickým
podáním a písemností, jejíž obsah má za úkol
pouze urazit adresáta, což by absurdně mohlo
vést k vyřizování této písemnosti jako podání se
zachováním všech procesních postupů, což by
bylo zcela zbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti
řízení.
"Hrubě urážlivé podání“ je neurčitý právní pojem,
jeho výklad však nezáleží na subjektivním
pocitu úřední osoby. V rámci svého uvážení správní orgán objektivně zhodnotí, zda jde o podání,
které je skutečně nejen urážlivé, ale přímo
hrubě urážlivé. Přitom přihlédne ke všem okolnostem
případu a úvahy, kterými se při jejich
hodnocení řídil, uvede v…
