Přenesená působnost obce

6.3.2.1

Přenesená působnost obce

Ing. Pavel Rychetský

 NahoruPozemní komunikace

 NahoruZákladní pojmy

 NahoruKategorizace komunikací (§ 2)

Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací:

1. dálnice,

2. silnice,

3. místní komunikace,

4. účelová komunikace.

Obce s výjimkou obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu na následujících kategoriích.

Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (§ 6 odst. 1 zákona). O zařazení pozemní komunikace do kategorie místní komunikace rozhoduje obecní úřad formou správního rozhodnutí. Tímto aktem se dostane místní komunikaci nesporně vyšší právní ochrany, než je tomu v případě účelové komunikace.

Pozn. Dokladem o zařazení komunikace do místních komunikací je rozhodnutí (§ 3) a pasport komunikací.

Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7 odst. 1), tzn. pro potřeby vymezitelného okruhu uživatelů, z nichž zpravidla jeden je i vlastníkem účelové komunikace a ostatní uživatelé mu přispívají na údržbu a opravy, ať už finančně, nebo věcně. Obecní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka (§ 7 odst. 1). Je nutno poznamenat, že toto ustanovení se týká užívání stavby účelové komunikace. Účelovou komunikací je i komunikace v uzavřeném prostoru, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato komunikace je veřejně přístupná v rozsahu a způsobem, které stanoví vlastní komunikace (§ 7 odst. 2). V pochybnostech, zda jde z hlediska pozemní komunikace o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje obecní úřad.

Pozn. Podle § 7 odst. 1 zákona je komunikace, která není v uzavřeném prostoru, veřejně přístupná pro všechny účastníky silničního provozu. Při rozhodování o omezení obecného užívání je nutné projednání s dopravním inspektorátem Policie ČR. Uzavřenost objektu může být faktická (plot, zeď) nebo právní (tabule). Vlastník komunikace nemůže na stávající komunikaci umístit dopravní značku nebo tabuli omezující přístup. Takovou možnost má prakticky pouze při stavbě nové komunikace.

 NahoruVlastník komunikace (§ 9)

Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

Pozn. Ustanovení zákona o vlastnictví deklaruje stav, který by měl být (týká se stavby i pozemku pod stavbou). Na základě tohoto ustanovení nelze rozhodovat o vlastnictví konkrétní komunikace. V praxi většina staveb komunikací přešla do vlastnictví obcí zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích. Způsob provádění staveb před rokem 1989 je příčinou, že jsou mnohdy z části nebo celé na pozemcích, které obec nevlastní. Vzhledem k § 9 odst. 1 zákona i povinnostem při správě komunikací by se obec měla snažit vypořádat vlastnictví nebo získat věcné břemeno. Obec může být vlastníkem i účelové komunikace.

 NahoruPrůjezdní úsek dálnice a silnice (§ 8)

Dálnice a silnice mohou vést zastavěným nebo zastavitelným územím obcí. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát a silnic II. a III. třídy příslušný kraj. Státní správu v případě dálnic vykonává Ministerstvo dopravy, u silnic I. třídy příslušný krajský úřad, u silnic II. a III. třídy příslušný úřad obce z rozšířenou působností.

Pozn. Chodníky u průjezdních úseků (vyjma mostních objektů) jsou vždy místními komunikacemi v majetku obce. K průjezdnímu úseku dále nepatří zábradlí, zařízení pro ochranu chodců na přechodech, veřejné osvětlení, signalizační zařízení pro řízení provozu a silniční zeleň. V praxi se nejvíce problémů objevuje při určení, kdo má udržovat stávající veřejnou zeleň, zejména se to týká alejí podél silnic v obcích. Zákon sice ruší povinnost pro vlastníka průjezdního úseku, ale nestanovuje odpovědnost jiné osobě. Proto je nutné použít ustanovení jiného zákona. Podle ustanovení § 120 zákona č. 65/1965 Sb., občanský zákoník, je zeleň součástí pozemku. Je tedy v souladu s 7 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, povinností vlastníka takového pozemku se o ni starat.

 NahoruSoučásti a příslušenství (§ 12 a 13)

Zákon taxativně určuje, co patří do obou kategorií. Součásti jsou takové stavby a zařízení, bez kterých by komunikace neplnila řádně svou funkci (např. sem patří všechny stavební prvky, dopravní značení, dopravní zařízení). Příslušenství jsou věci samostatné a přemístitelné.

 NahoruSilniční správní úřady

Státní správu na pozemních komunikacích vykonávají Ministerstvo dopravy, krajský úřad, úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad.

 NahoruPevná překážka

Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení, popř. zábradlí, dopravní zrcadla a hlásky. Ostatní předměty tvoří pevnou překážku (§ 29 odst. 1). Pevnou překážku lze umístit pouze na základě povolení obecního úřadu (formou správního rozhodnutí) se souhlasem dopravního inspektorátu Policie ČR. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nedojde k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a žadatel zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření (§ 29 odst. 2).

 NahoruSilniční pozemek

Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso (stavba) komunikace a silniční pomocný pozemek (§ 11 zákona).

Pozn. V praxi se u místních komunikací se silničním pomocným pozemkem setkáme jen výjimečně. Slouží pro potřeby údržby komunikací kategorií silnic a dálnic.

 NahoruNejčastěji užívaná řízení

Na všechna řízení, ve kterých se rozhoduje podle zákona, se vztahuje ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V převážné většině se jedná o řízení zahájené na základě doručené žádosti a ukončené vydáním správního rozhodnutí. Vydání povolení je spojeno se správním poplatkem podle sazebníku, který je přílohou zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatek je příjmem rozpočtu obce, která rozhodnutí vydala.

Zařazení komunikace do sítě místních komunikací (§ 3)

Zařazení komunikace do sítě místních komunikací se provádí na základě žádosti jejího vlastníka. Tím může být obec i jiný subjekt. V případě, že žádost podává jiný subjekt, je zařazení do sítě místních komunikací možné pouze tehdy, má-li s obcí uzavřenu minimálně smlouvu o smlouvě budoucí na majetkové převedení stavby i silničního pozemku. I přes vydané rozhodnutí je původní vlastník povinen se o komunikaci starat do doby převedení majetkových práv. Současně se zařazením je nutné určit podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení třídu místní komunikace:

• místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace a dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech,

• místní komunikace II. třídy, kterou jsou sběrné komunikace, které spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie,

• místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace v obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel,

• místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Jsou to samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.

Pozn. Zařazovaná nová komunikace do sítě místních komunikací musí splňovat stavebně technické a dopravně technické parametry pro příslušnou třídu. Ty jsou dány zejména ČSN 736110 Projektování místních komunikací. Zařazení do sítě místních komunikací je základním předpokladem pro ochranu komunikace. Většina rozhodovacích pravomocí, zákazů a uložení sankcí uvedených v zákoně se vztahuje pouze na místní komunikace. Předpokladem pro zařazení je kolaudační rozhodnutí speciálního stavebního úřadu. Do 31. 12. 2006 byl speciálním stavebním úřadem příslušný odbor obecního úřadu, který vykonával funkci stavebního úřadu (tzv. obec II. stupně). Od 1. 1. 2007 je speciálním stavebním úřadem pro místní komunikace a účelové komunikace s veřejným provozem pouze obecní úřad s rozšířenou pravomocí.

 NahoruPřipojení na síť místních komunikací

Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo na ně lze připojovat sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.

Povolení k připojení vydává příslušný silniční správní úřad, který si před vydáním povolení vyžádá souhlas dopravního inspektorátu ČR, a jde-li

• připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení, vyžádá si předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,

• připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení, vyžádá si předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace.

Pozn. Obecní úřad rozhoduje v případě připojení účelové komunikace nebo sousední nemovitosti na místní komunikaci. V praxi to bude povolení připojení převážně při výstavbě rodinných domů nebo jiných objektů podél místní komunikace. Při zástavbě větších pozemků může být potřebné vybudovat další komunikace, které je nutné připojit na síť místních komunikací. U zástavby rodinnými domky by se taková komunikace měla po dokončení stát místní komunikací.

Řízení o připojení se zahajuje na základě žádosti majitele nemovitosti (pozemku) nebo jím zmocněné osoby. V praxi se bude převážně jednat o stavebníka objektu nového objektu. Z žádosti by mělo být zřejmé, z jakého důvodu je třeba nemovitost připojit, kde a na kterou komunikaci se bude připojovat. Před vydáním rozhodnutí je třeba získat souhlasné stanovisko dopravního inspektorátu Policie ČR. Ten se vyjádří zejména k tomu, zda nedojde k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Druhým předpokladem je souhlas vlastníka pozemní komunikace, kterým je obec. Na rozdíl od rozhodování obecního úřadu je tento souhlas vydáván v samostatné působnosti. Stanovisko by mělo zejména obsahovat stavebně technické podmínky úpravy místa napojení.

Rozhodnutí obecního úřadu o připojení je jedním z podkladů pro stavební úřad pro vydání územního rozhodnutí.

Pozn. Některé technické podmínky pro připojení sousedních nemovitostí a účelových komunikací jsou uvedeny v § 11 a 12 vyhlášky č. 104/1997 Sb., která stanovuje podrobnosti k zákonu. Jsou-li v místní komunikaci vedeny inženýrské sítě, na které se stavebník napojuje, bude mít rozhodnutí o připojení ještě druhou část – souhlas s uložením inženýrských sítí do silničního pozemku. Jedná se o zvláštní užívání podle § 25 odst. 6 písm. d). I k této části je třeba stanovisko obce – vlastníka pozemní komunikace.

 NahoruUzavírka a objížďky (§ 24)

Provoz na komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Důvodem bude převážně oprava nebo rekonstrukce komunikace. Uzavření provozu by mělo být pouze na nejnutnější dobu.

Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky (§ 24 odst. 1). Vlastník komunikace (i veřejně přístupné účelové komunikace), po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné …