dnes je 28.3.2024

Input:

Pravomoc a příslušnost úřadů

3.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1 Pravomoc a příslušnost úřadů

prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.

Pro správní právo je charakteristické, že pravomoc označuje soubor povinností vykonavatelů veřejné správy. Úřady jsou povinny vydávat akty a činit úkony v oblasti tvorby správních předpisů, při rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, při provádění kontroly, v režimu veřejnoprávních smluv, při zásazích vyvolávající faktické účinky i v řadě dalších správních činností. Pravomoc je zákonným prostředkem, a nelze proto přistoupit na konstrukci, podle níž by úřední pravomoc mohla předcházet či obcházet zákonnou úpravu, anebo dokonce této úpravě přímo odporovat.

Úřady vybavené pravomocemi veřejné správy nazývá správní řád správními orgány. Pojem správní orgán zahrnuje ve správním řádu jak orgány moci výkonné, tak orgány územně samosprávných celků, jakož i jiné orgány a právnické a fyzické osoby, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.

Pravomoci ve správním řízení se přitom vztahují jen na činnosti, které souvisejí s rozhodováním o subjektivních veřejných právech a povinnostech, protože ve správním řízení postupují správní orgány za účelem vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Příslušnost je kategorií procesního práva, která navazuje na pojem pravomoc orgánu veřejné moci ve spojení s povinností projednat určitou věc nebo učinit určitý úkon. I v případě těch orgánů veřejné moci, které jsou vykonavateli veřejné správy, umožňuje příslušnost určení konkrétního úřadu, jenž se má věcí zabývat. Příslušností rozumíme vymezení okruhu působnosti mezi jednotlivými úřady.

Základní ustanovení o příslušnosti obsahuje správní řád v § 10 SŘ, jenž je opatřen nadpisem Věcná příslušnost: Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona.

Příslušnost jednat a rozhodovat věcně vymezují správním orgánům zpravidla zvláštní předpisy, a to buďto zákony, anebo podzákonné předpisy vydané na základě zákona.

Samotný správní řád obsahuje konkrétní ustanovení o věcné příslušnosti jen ojediněle, například pokud jde o příslušnost exekučních správních orgánů nebo o příslušnost k rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv.

Opřeme-li se o odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2010, č. j. 3 Ads 74/2010-173, lze základní vymezení věcné příslušnosti ve správním řízení vyjádřit takto: Jak dovozuje k pojmu věcné příslušnosti doktrína, věcná příslušnost vyjadřuje vztah určitého správního orgánu k předmětu daného řízení a určuje, která kategorie správních orgánů je oprávněna a povinna provádět určitý druh správního řízení... Věcná příslušnost správních orgánů k vydávání konkrétních správních aktů je primárně stanovena složkovými předpisy správního práva (tzn. jeho zvláštní části). V souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2 Listiny je i správní rozhodování jako jedna z forem výkonu veřejné moci ovládáno zásadou zákonnosti, což znamená, že je lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Jde-li zároveň o ukládání povinností prostřednictvím správního rozhodování, pak v souladu s čl. 4 odst. 2 Listiny mohou být tyto povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Z těchto ústavních pramenů práva vyplývá základní rámec, v němž se musí správní orgán při výkonu své rozhodovací pravomoci pohybovat, a to povinnost vykonávat svou pravomoc pouze tam, kde to zákon výslovně umožňuje a takové mocenské oprávnění mu přiznává. Přináležitost určitého rozhodovacího oprávnění určitému typu (kategorii) správního orgánu v určitém procesněprávním vztahu znamená zároveň i věcnou příslušnost takového správního orgánu k rozhodování věci.

Správní řád pamatuje i na situaci, kdy zákon toliko stanoví, že o určité věci má být jednáno a rozhodováno ve správním řízení, aniž by tuto pravomoc výslovně spojoval s určitou kategorií správních orgánů. Takovýmto ustanovením je sice založena pravomoc, avšak bez dostatečně vymezené věcné příslušnosti.

Nelze-li věcnou příslušnost při rozhodování v oblasti státní správy určit na základě zvláštního zákona, provede řízení v prvním stupni ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. O který konkrétní správní orgán půjde, je třeba dovodit především ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

Stanoví-li zákon, že řízení provádí územní samosprávný celek, aniž by určoval, který jeho orgán je k úkonům příslušný, je tímto orgánem v případě kraje krajský úřad a v případě obce obecní úřad.

Stanoví-li zákon, že řízení provádí jiná veřejnoprávní korporace, aniž by určoval, který její orgán je k úkonům příslušný, provádí řízení její výkonný orgán s všeobecnou působností.

Stanoví-li zákon, že řízení provádí jiná právnická osoba, aniž by určoval, který její orgán je k úkonům příslušný, je tímto orgánem její statutární orgán podle zvláštního zákona anebo orgán nebo zaměstnanec jím pověřený; pověření musí být písemné a musí být oznámeno správnímu orgánu. Pro podnikající fyzické osoby platí toto ustanovení přiměřeně.

Věcná příslušnost v sobě obsahuje i prvek instanční příslušnosti, pokud přicházejí v úvahu opravné prostředky umožňující jednat a rozhodovat vícestupňově. Základem vymezení věcné příslušnosti vždy zůstává určení konkrétního správního orgánu, jenž se má věcí zabývat v prvém stupni.

Spolu s věcnou příslušnosti je třeba často určovat i funkční příslušnost. Ta označuje jednotku vnitřní organizační struktury věcně příslušného správního orgánu ve správním řízení.

Správní řád neobsahuje obecná pravidla týkající se funkční příslušnosti a zvláštní předpisy často jen odkazují na možnost upravit funkční příslušnost interními předpisy. Tak například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, uvádí, že starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků a určit, které přestupky komise

Nahrávám...
Nahrávám...