4.1.7
Pomocný analytický přehled (PAP)
Bc. Lukáš Auerswald
NahoruÚvod
Pomocný analytický přehled (dále také jen "PAP“) vychází zejména ze
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášky č. 410/2009 Sb. a vyhlášky č.
383/2009 Sb. (tzv. technické vyhlášky). Principem tohoto článku není vás
naučit, jak správně vykázat PAP, ale seznámit vás s jeho základními pravidly a
funkcemi a také s úskalími, která ještě nejsou zcela vyřešena. Pomocný
analytický přehled má základ v metodice ESA 95 a slouží k naplnění výpočtu
maastrichtských konvergenčních kritérií vládního deficitu a dluhu. Jedná se o
výkaz pro monitorování a řízení veřejných financí. Česká republika má povinnost
vykazovat údaje o hospodaření vládního sektoru dle této metodiky a předkládá
patřičné dokumenty orgánům Evropské unie. Této metodice zcela neodpovídá české
účetnictví a účetní výkazy, které i při současně probíhající reformě začínají
platit. V České republice byl pro tento účel zřízen pomocný analytický přehled,
dle kterého bude tato povinnost naplněna. Vybrané účetní jednotky jej musí
vyplňovat, respektive členit a uvádět určité účetní operace a informace tak,
aby byly za sledované období vykázány v přehledu PAP dle výše uvedené metodiky.
Výstupem tohoto přehledu jsou jednotlivé výkazy – upravená rozvaha a výsledovka
v požadovaném členění, které je podrobnější než "statutární“ výkazy. Zejména
obsahuje úpravy a změny, o které se PAP upravuje, a rovněž informuje o změnách
stavů účtů za sledované období.
NahoruKdo vyplňuje PAP
Z pohledu obcí a příspěvkových organizací vyplňují PAP:
-
za rok 2013 obce, které měly k 1. 1. 2012 počet obyvatel
3000 a více, a příspěvkové organizace s celkovou hodnotou aktiv (netto) za oba
předcházející roky (tj. k 31. 12. 2011 a k 31. 12. 2012) přesahující 100 mil.
Kč,
-
za rok 2014 obce, které měly k 1. 1. 2013 počet obyvatel
3000 a více, a příspěvkové organizace s celkovou hodnotou aktiv (netto) za oba
předcházející roky (tj. k 31. 12. 2012 a k 31. 12. 2013) přesahující 100 mil.
Kč.
Hranice tedy zůstaly zachovány i pro rok 2014.
NahoruAkruální princip
Metodika ESA 95 pracuje s daty na základě akruálního principu. Ten
není tvořen peněžními toky, ale operace jsou zachycovány v účetním období, se
kterým věcně a časově souvisejí, tj. kdy vzniká či zaniká určitá ekonomická
hodnota nebo kdy se zvyšuje či snižuje pohledávka či závazek. Není zde přímá
vazba na příjmy a výdaje a výsledek hospodaření, který se uvádí v rozpočtových
dokumentech. Tento princip je současně začleňován do reformy účetnictví
ÚSC.
NahoruVykázání partnerů
Existují dva typy partnerů dle metodiky ESA 95 – identifikační číslo
(dále jen IČ) partnera aktiva nebo pasiva a IČ partnera transakce. Partnerem
aktiva či pasiva se rozumí ten, kdo má či by měl aktivum obce ve své rozvaze
uvedené jako pasivum a u pasiva jej vykazuje opačně. V praxi se tak především
setkáme s pohledávkami či závazky. Naproti tomu partner transakce je ten, pro
kterého je nebo by byl výnos vykazující obcí nákladem nebo přírůstek aktiva by
byl úbytkem aktiva nebo úbytek pasiva by vykazoval jako přírůstek pasiva či
opačně (a další obdobné případy). Jedná se například o úhradu příspěvku na
provoz příspěvkové organizaci, odpuštění závazku apod. Může nastat i situace,
že jsou u určitých operací tito partneři shodní, například úhrada úroků. Úhrada
úroků z úvěru – platba peněžních prostředků bance a současně výnos z úroku je
rovněž banky (z pohledu obce se jedná o náklad).
IČ partnerů se neuvádí u veškerých účtů dle směrné účtové osnovy,
ale pouze u těch vybraných, které jsou metodikou PAP přesně vyjmenovány. Navíc
mezi těmito účty je celá řada těch, které obce nevyužívají vůbec nebo jen
zřídka.
Identifikace partnerů je důležitá z hlediska konsolidace. Je zde
nutné vyloučit vzájemné vztahy uvnitř vládních subsektorů. Z pohledu metodiky
ESA 95 nejsou vyžadována IČ jednotlivých partnerů, stačilo by pouze rozdělit
partnery na tři skupiny, a to na subsektor ústřední, místní a fondy sociálního
zabezpečení. Avšak z důvodu obavy, že by účetní jednotky nevěděly, v jakém
vztahu a subsektoru k partnerovi jsou, byla zvolena identifikace podle IČ.
Subsektor místní vládní instituce tvoří kraje, statutární města, hlavní město
Praha, obce, městyse, dobrovolné svazky obcí, regionální rady soudržnosti a
příspěvkové organizace zřízené obcemi, kraji i dobrovolnými svazky obcí.
Mezi ústřední vládní instituce patří: organizační složky státu
(ministerstva, Policie České republiky, OSSZ, finanční úřady, katastrální
úřady, soudy apod.) a jimi zřízené příspěvkové organizace (tzv. státní), dále
Pozemkový fond České republiky a státní fondy.
U rezidentů, kteří nemají IČ, se vykazuje partner identifikátorem
"111“ a u nerezidentů, kteří nemají IČ, se vykáže tento partner kódem země, ve
které je rezidentem dle metodiky PAP (například u polského rezidenta je to PL,
u slovenského SK apod.). Tyto údaje jsou uvedeny v příloze č. 2 – číselník
partnerů Metodiky PAP od Ministerstva financí ČR.
Poznámka
Partner transakce a partner aktiva či pasiva:
Předpis příspěvku na provoz pro příspěvkovou organizaci byl
zaúčtován na účtu 572 – Náklady na nároky na prostředky rozpočtů ÚSC –
partnerem transakce je daná příspěvková organizace (respektive její IČ) – u nás
vzniká náklad a u PO vzniká výnos a u účtu 349 – Závazek k rozpočtům ÚSC
uvedeme partnera pasiva rovněž tuto PO (u nás vznikne pasivum a u PO aktivum –
pohledávka). Partner pasiva i transakce je v tomto případě stejný.
U případu, kdy obec uhradí příspěvek na provoz příspěvkové
organizace, je IČ partnerem aktiva účtu 231 – IČ peněžního ústavu – banky
(banka snižuje své pasivum vůči nám) a IČ partnera pasiva k účtu 349 je IČ naší
zřízené příspěvkové organizace (snižujeme závazek, respektive závazek
zaniká).
NahoruAnalytické členění
Ministerstvo financí ČR neukládá povinnost členit syntetické účty na
analytické pro zajištění povinnosti dané metodikou PAP, ale obec je může
zajistit…