dnes je 4.7.2025

Input:

Pomocný analytický přehled (PAP)

29.10.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.7
Pomocný analytický přehled (PAP)

Bc. Lukáš Auerswald

Úvod

Pomocný analytický přehled (dále také jen "PAP“) vychází zejména ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášky č. 410/2009 Sb. a vyhlášky č. 383/2009 Sb. (tzv. technické vyhlášky). Principem tohoto článku není vás naučit, jak správně vykázat PAP, ale seznámit vás s jeho základními pravidly a funkcemi a také s úskalími, která ještě nejsou zcela vyřešena. Pomocný analytický přehled má základ v metodice ESA 95 a slouží k naplnění výpočtu maastrichtských konvergenčních kritérií vládního deficitu a dluhu. Jedná se o výkaz pro monitorování a řízení veřejných financí. Česká republika má povinnost vykazovat údaje o hospodaření vládního sektoru dle této metodiky a předkládá patřičné dokumenty orgánům Evropské unie. Této metodice zcela neodpovídá české účetnictví a účetní výkazy, které i při současně probíhající reformě začínají platit. V České republice byl pro tento účel zřízen pomocný analytický přehled, dle kterého bude tato povinnost naplněna. Vybrané účetní jednotky jej musí vyplňovat, respektive členit a uvádět určité účetní operace a informace tak, aby byly za sledované období vykázány v přehledu PAP dle výše uvedené metodiky. Výstupem tohoto přehledu jsou jednotlivé výkazy – upravená rozvaha a výsledovka v požadovaném členění, které je podrobnější než "statutární“ výkazy. Zejména obsahuje úpravy a změny, o které se PAP upravuje, a rovněž informuje o změnách stavů účtů za sledované období.

Kdo vyplňuje PAP

Z pohledu obcí a příspěvkových organizací vyplňují PAP:

  • za rok 2013 obce, které měly k 1. 1. 2012 počet obyvatel 3000 a více, a příspěvkové organizace s celkovou hodnotou aktiv (netto) za oba předcházející roky (tj. k 31. 12. 2011 a k 31. 12. 2012) přesahující 100 mil. Kč,

  • za rok 2014 obce, které měly k 1. 1. 2013 počet obyvatel 3000 a více, a příspěvkové organizace s celkovou hodnotou aktiv (netto) za oba předcházející roky (tj. k 31. 12. 2012 a k 31. 12. 2013) přesahující 100 mil. Kč.

Hranice tedy zůstaly zachovány i pro rok 2014.

Akruální princip

Metodika ESA 95 pracuje s daty na základě akruálního principu. Ten není tvořen peněžními toky, ale operace jsou zachycovány v účetním období, se kterým věcně a časově souvisejí, tj. kdy vzniká či zaniká určitá ekonomická hodnota nebo kdy se zvyšuje či snižuje pohledávka či závazek. Není zde přímá vazba na příjmy a výdaje a výsledek hospodaření, který se uvádí v rozpočtových dokumentech. Tento princip je současně začleňován do reformy účetnictví ÚSC.

Vykázání partnerů

Existují dva typy partnerů dle metodiky ESA 95 – identifikační číslo (dále jen IČ) partnera aktiva nebo pasiva a IČ partnera transakce. Partnerem aktiva či pasiva se rozumí ten, kdo má či by měl aktivum obce ve své rozvaze uvedené jako pasivum a u pasiva jej vykazuje opačně. V praxi se tak především setkáme s pohledávkami či závazky. Naproti tomu partner transakce je ten, pro kterého je nebo by byl výnos vykazující obcí nákladem nebo přírůstek aktiva by byl úbytkem aktiva nebo úbytek pasiva by vykazoval jako přírůstek pasiva či opačně (a další obdobné případy). Jedná se například o úhradu příspěvku na provoz příspěvkové organizaci, odpuštění závazku apod. Může nastat i situace, že jsou u určitých operací tito partneři shodní, například úhrada úroků. Úhrada úroků z úvěru – platba peněžních prostředků bance a současně výnos z úroku je rovněž banky (z pohledu obce se jedná o náklad).

IČ partnerů se neuvádí u veškerých účtů dle směrné účtové osnovy, ale pouze u těch vybraných, které jsou metodikou PAP přesně vyjmenovány. Navíc mezi těmito účty je celá řada těch, které obce nevyužívají vůbec nebo jen zřídka.

Identifikace partnerů je důležitá z hlediska konsolidace. Je zde nutné vyloučit vzájemné vztahy uvnitř vládních subsektorů. Z pohledu metodiky ESA 95 nejsou vyžadována IČ jednotlivých partnerů, stačilo by pouze rozdělit partnery na tři skupiny, a to na subsektor ústřední, místní a fondy sociálního zabezpečení. Avšak z důvodu obavy, že by účetní jednotky nevěděly, v jakém vztahu a subsektoru k partnerovi jsou, byla zvolena identifikace podle IČ. Subsektor místní vládní instituce tvoří kraje, statutární města, hlavní město Praha, obce, městyse, dobrovolné svazky obcí, regionální rady soudržnosti a příspěvkové organizace zřízené obcemi, kraji i dobrovolnými svazky obcí.

Mezi ústřední vládní instituce patří: organizační složky státu (ministerstva, Policie České republiky, OSSZ, finanční úřady, katastrální úřady, soudy apod.) a jimi zřízené příspěvkové organizace (tzv. státní), dále Pozemkový fond České republiky a státní fondy.

U rezidentů, kteří nemají IČ, se vykazuje partner identifikátorem "111“ a u nerezidentů, kteří nemají IČ, se vykáže tento partner kódem země, ve které je rezidentem dle metodiky PAP (například u polského rezidenta je to PL, u slovenského SK apod.). Tyto údaje jsou uvedeny v příloze č. 2 – číselník partnerů Metodiky PAP od Ministerstva financí ČR.

Poznámka

Partner transakce a partner aktiva či pasiva:

Předpis příspěvku na provoz pro příspěvkovou organizaci byl zaúčtován na účtu 572 – Náklady na nároky na prostředky rozpočtů ÚSC – partnerem transakce je daná příspěvková organizace (respektive její IČ) – u nás vzniká náklad a u PO vzniká výnos a u účtu 349 – Závazek k rozpočtům ÚSC uvedeme partnera pasiva rovněž tuto PO (u nás vznikne pasivum a u PO aktivum – pohledávka). Partner pasiva i transakce je v tomto případě stejný.

U případu, kdy obec uhradí příspěvek na provoz příspěvkové organizace, je IČ partnerem aktiva účtu 231 – IČ peněžního ústavu – banky (banka snižuje své pasivum vůči nám) a IČ partnera pasiva k účtu 349 je IČ naší zřízené příspěvkové organizace (snižujeme závazek, respektive závazek zaniká).

Analytické členění

Ministerstvo financí ČR neukládá povinnost členit syntetické účty na analytické pro zajištění povinnosti dané metodikou PAP, ale obec je může zajistit

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...