dnes je 19.4.2024

Input:

Novela liniového zákona

19.2.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.3 Novela liniového zákona

Mgr. Jakub Hrček

Od 1. 1. 2024 nabyla účinnosti novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, dříve liniového zákona. Touto novelou však nedošlo pouze ke změně názvu zákona, ale také k řadě podstatných změn, z nichž ty nejzásadnější se pokusím níže přiblížit.

Původní účel novely sledoval transpozici Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/1187, nicméně v průběhu legislativního procesu doznalo původní znění novely řady doplnění, a to i pozměňovacím návrhem ministra dopravy Martina Kupky, když např. tímto návrhem došlo k nahrazení původního zkráceného názvu, tedy liniového zákona, názvem zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.

První podstatnou změnou je rozšíření infrastruktury, na kterou se zákon vztahuje. Nově se tak pro účely zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury považuje za dopravní infrastrukturu také infrastruktura pro vodní dopravu a železniční či silniční terminály.

Za pozornost stojí především rozšíření energetické infrastruktury, za kterou jsou pro účely tohoto zákona nově považovány stavby a zařízení pro energetickou bezpečnost, dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan.

Je evidentní, že tato změna reaguje na nedávné události související s nestabilitou a překotnými změnami na světových trzích s komoditami a energiemi a má tedy za cíl vztáhnout pod urychlenou výstavbu také stavby a zařízení za účelem vyšší energetické stability a nezávislosti.

Novela by měla především podstatně zjednodušit procesy povolování a výstavby strategicky významné infrastruktury a současně tyto povolovací procesy zkrátit. Tak je tomu např. v případě některých staveb dopravní infrastruktury (vybraných staveb transevropské dopravní infrastruktury) u nichž by nově neměl proces udělovaní nezbytných povolení překročit délku čtyř let.

Zjednodušení povolovacích procesů však čelí také kritice části veřejnosti, která tvrdí, že v důsledku novely dojde k omezení práv dotčených subjektů, které budou mít v rámci správního řízení omezené procesní možnosti.

Jedná se především o omezení tzv. blanketních odvolání a omezené možnosti odkladného účinku správních žalob. Nově totiž bude nutné v rámci lhůty pro podání opravného prostředku dotčenému orgánu předložit i řádné odůvodnění tohoto opravného prostředku.

Nebude tak již možné podat opravný prostředek bez jakéhokoli odůvodnění, a toto odůvodnění předložit až po uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku. Autoři novely tuto změnu odůvodňují především činností ekologických spolků, které podle nich celý povolovací proces prodlužovaly neodůvodněnými odvoláními a námitkami, čemuž by nyní měl být konec.

V případě správních žalob proti rozhodnutí správních orgánů tyto žaloby nemají odkladný účinek na napadené správní rozhodnutí, nicméně žalobce má možnost v průběhu soudního řízení o odkladný účinek požádat. Nově však bude možné požádat o odkladný účinek v případě žalob podaných proti správním rozhodnutím týkajících se staveb, jež spadají mezi strategicky významnou infrastrukturu, pouze spolu s podanou žalobou, nikoli následně v průběhu řízení.

Kritice ekologů čelí i související novela zákona

Nahrávám...
Nahrávám...