Nález 202/2007 SbNU, sv.47, K náhradě za nucené omezení vlastnického práva podle § 60 odst. 1 vodního zákona
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 202
IV. ÚS 652/06
K náhradě za nucené omezení vlastnického práva podle § 60 odst. 1 vodního zákona
Formulace ustanovení § 60 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), nezavdává žádné pochybnosti stran proporcionality jím konstruovaného omezení vlastnického práva, neboť je vymezuje nejen účelově, ale i rozsahově a personálně.
Zákonodárce může stanovit omezení výkonu vlastnických práv a v citovaném ustanovení vodního zákona tak učinil, neboť uložil vlastníkům pozemků sousedících s vodním dílem povinnost umožnit vstup na své pozemky jiným osobám za stanoveným účelem. Zároveň však zakotvil, že se tak může stát jen po předchozím projednání s nimi. Tato podmínka implikuje jednání obou stran, zjevně však nemůže pro všechny případy předpokládat dosažení dohody nejen o způsobu, času, rozsahu a dalších okolnostech průchodu. Lze tedy mít za to, že v případě nedohody musí eventuální spory na základě žaloby řešit soud (pokud nepůjde o kompetenci Ministerstva zemědělství nebo vodoprávního úřadu ve smyslu ustanovení § 53 vodního zákona). Z citovaného ustanovení tak v žádném případě nevyplývá, že by vstup na cizí pozemky, a tedy do jisté míry i jejich užití, měl být strpěn bez náhrady předpokládané čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 21. listopadu 2007 sp. zn. IV. ÚS 652/06 ve věci ústavní stížnosti R.F. proti výroku II rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2006 č. j. 20 Co 147/2006-387, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba na vyslovení povinnosti zaplatit částku 10 028,50 Kč, kterou stěžovatel požadoval z titulu náhrady za omezení svého vlastnického práva k pozemku, spočívajícího v průchodu přes tento pozemek za účelem provozu a provádění údržby sousedící malé vodní elektrárny.
Výrok
Výrok II rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2006 č. j. 20 Co 147/2006-387 se ruší, neboť tímto rozhodnutím a postupem jemu předcházejícím byla porušena základní práva a svobody stěžovatele zakotvená v čl. 11 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Odůvodnění
I.
1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel, s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 11 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a o porušení čl. 4 odst. 4 Listiny a čl. 1 odst. 1 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), domáhal ve specifikovaném rozsahu zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále též jen „krajský soud“).
2. Stěžovatel uvedl, že se žalobou domáhal po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího ve výši nájmu obvyklého v místě a čase za pozemky, které mu bez jeho souhlasu a proti jeho vůli zabrali a užívali ke svým podnikatelským účelům - stavbě a provozu malé vodní elektrárny. Okresní soud v Náchodě (dále též jen „okresní soud“) žalobě vyhověl, k odvolání žalovaných však krajský soud shora označeným rozsudkem zrušil…
