Nález 172/2006 SbNU, sv.42, K povinnosti státu zaplatit odměnu a hotové výdaje advokátovi jako opatrovníkovi
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 42, nález č. 172
I. ÚS 474/06
K povinnosti státu zaplatit odměnu a hotové výdaje advokátovi jako opatrovníkovi
Pokud podle zákona č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 4. 2006 stát již povinnost platit odměnu a hotové výdaje advokátu jako opatrovníkovi neměl, nelze tuto úpravu uplatnit tam, kde byl advokát ustanoven opatrovníkem podle úpravy předchozí (tj. případ stěžovatelky), neboť v opačném případě by bylo porušeno jeho základní právo legitimně očekávat zmnožení vlastního majetku plněním ze strany státu.
Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 27. září 2006 sp. zn. I. ÚS 474/06 ve znění opravného usnesení ze dne 10. listopadu 2006 ve věci ústavní stížnosti J.D.Z. proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 4. 2006 sp. zn. 44 C 332/2006, sp. zn. 44 C 404/2006, sp. zn. 44C 415/2006, sp.zn. 44C 584/2006, sp. zn. 44 C 565/2006, sp. zn. 44 C 554/2006, sp.zn. 44C 543/2006, sp. zn. 41 C 250/2006 a rozsudkům téhož soudu ze dne 22.5. 2006 sp. zn. 41 C 300/2006 a sp. zn. 41 C 289/2006, jimiž byly zamítnuty návrhy na zaplacení odměny a hotových výdajů, které stěžovatelka ve vztahu k soudu uplatnila poté, co byla tímto soudem ustanovena jako advokátka opatrovníkem žalovaných.
Výrok
I. V záhlaví tohoto nálezu uvedenými rozhodnutími, a to v jejich bodech III., bylo porušeno základní právo stěžovatelky na legitimní očekávání garantované čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
II. Proto se tato rozhodnutí v rozsahu výroku III. ruší.
Odůvodnění
I.
Včas zaslanými ústavními stížnostmi splňujícími i další formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) napadla stěžovatelka shora uvedená rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, neboť má za to, že jimi byl porušen čl. 9 odst. 3 a čl. 95 odst. 1 Ústavy a čl. 11 odst. 1, čl. 26, čl. 28, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Napadenými rozhodnutími obecného soudu byly zamítnuty návrhy na zaplacení odměny a hotových výdajů, které stěžovatelka ve vztahu k soudu uplatnila poté, co předtím byla tímto soudem ustanovena jako advokátka opatrovníkem žalovaných, kteří byli pro soud nezastižitelní (§ 29 odst. 3 občanského soudního řádu).
Stěžovatelka v podaných ústavních stížnostech vyjádřila nesouhlas s výkladem ustanovení § 29 a § 140 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) provedeným obecným soudem. Dále stěžovatelka odkázala na řadu nálezů Ústavního soudu a navrhla, aby v záhlaví citovaná rozhodnutí byla nálezem Ústavního soudu zrušena.
K žádosti Ústavního soudu se k věci vyjádřila předsedkyně senátu 41C Obvodního soudu pro Prahu 4, která uvedla, že ustanovování opatrovníků osobám neznámého pobytu podle § 29 odst. 3 o. s. ř. je věcí, která sužuje především civilní soudce soudů prvního stupně.…
