dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 158/2002 SbNU, sv. 28, K odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 28, nález č. 158

III. ÚS 165/02

K odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

Ústavností ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se Ústavní soud již zabýval a svým nálezem ze dne 30. 4. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 18/01 (vyhlášeným pod č. 234/2002 Sb. a publikovaným ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 26, nález č. 53) toto ustanovení pro rozpor s čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) ve spojení s čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny zrušil, když dospěl k závěru, že má-li „každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, přičemž podmínky a podrobnosti realizace tohoto práva stanoví zákon (čl. 36 odst. 3 a 4 Listiny), pak takový zákon vydaný na základě ústavního zmocnění nemůže nárok na náhradu škody v důsledku zmíněného jednání vzniklé zcela anulovat (negovat), a tím tedy ústavně zaručené základní právo, byť toliko v určitých případech, popřít.

Ústavní soud zdůrazňuje, že jeho rozhodnutí v této věci nelze v žádném případě interpretovat tak, že by každé vznesení obvinění, které nevyústilo v pravomocný odsuzující rozsudek, bylo možno paušálně považovat za nezákonné. Tomu je třeba rozumět tak, že v každé trestní věci je namístě v každé fázi trestního řízení (přípravným řízením počínaje) bedlivě a pozorně zvažovat, jak se ten který případ ve své aktuální, zejména důkazní situaci vyvíjí, pečlivě sledovat aktuální stav prováděných důkazů a s tím spojené do úvahy přicházející jeho právní hodnocení reflektovat v dalším procesním postupu. Ten je zapotřebí uvedeným skutečnostem přiměřit a v tomto směru přijmout příslušná rozhodnutí, která s ohledem na uvedené okolnosti nemusí vždy vést až k podání obžaloby, a tedy postavení obviněného před soud. Jinak řečeno, zmíněné pečlivé posuzování každé konkrétní trestní věci v kterémkoliv jejím stadiu, a to všemi orgány činnými v trestním řízení, může ve svém důsledku vést i k tomu, že obviněný nemusí vynakládat prostředky (zejména i na své právní zastoupení) k tomu, aby prokazoval, že trestní řízení je proti němu vedeno neoprávněně.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 19. prosince 2002 sp. zn. III. ÚS 165/02 ve věci ústavní stížnosti K. K. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 18. 12. 2001 sp. zn. 18 Co 378/01 a rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou z 29. 3. 2001 sp. zn. 5 C 202/2000 o zamítnutí stěžovatelovy žaloby proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti o náhradu škody spočívající ve výši stěžovatelových nákladů na právní zastoupení.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 2001 č. j. 18 Co 378/01-59, jakož i rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 29. 3. 2001 č. j. 5 C 202/2000-44

Nahrávám...
Nahrávám...