Nález 125/2007 SbNU, sv.46, K povinnosti obecných soudů nezamítat žaloby pronajímatelů vůči nájemcům bytů s tzv. regulovaným nájemným na úhradu doplatku do výše obvyklého nájemného z bytu jen z důvodu absence příslušné právní úpravy předvídané občanským zákoníkem
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 46, nález č. 125
II. ÚS 121/06
K povinnosti obecných soudů nezamítat žaloby pronajímatelů vůči nájemcům bytů s tzv. regulovaným nájemným na úhradu doplatku do výše obvyklého nájemného z bytu jen z důvodu absence příslušné právní úpravy předvídané občanským zákoníkem
Deformace trhu s byty, způsobená dlouhodobým neřešením problémů nájemních bytů s tzv. regulovaným nájemným, nemůže být konzervována judikaturou soudů. Za situace Ústavním soudem autoritativně konstatované nečinnosti zákonodárce jsou obecné soudy povolány zajistit ochranu práv jednotlivce (čl. 90 Ústavy České republiky).
Porušením práva na soudní ochranu a v konečném důsledku též porušením práva na ochranu majetku je zamítnutí žaloby pronajímatele proti nájemci s odkazem na neexistenci právního předpisu předvídaného v § 696 odst. 1 občanského zákoníku, tj. předpisu umožňujícího jednostranné zvýšení nájemného právním úkonem pronajímatele, ačkoliv jedinou možnou obranou je právě žaloba pronajímatele proti nájemci.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma - ze dne 9.srpna 2007 sp. zn. II. ÚS 121/06 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti ELMAD, spol. s r. o., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 15. listopadu 2005 č.j. 23 Co 253/2005-99 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. dubna 2005 č. j. 17 C 148/2003-80, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba o zaplacení peněžité částky spočívající v rozdílu mezi nájemným z bytu placeným vedlejšími účastníky J. M. a Ing. V. M. a nájemným, které stěžovatelka požaduje po nájemcích (vedlejších účastnících) s tvrzením, že jde o tzv. místně obvyklé nájemné.
Výrok
I. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 15. 11. 2005 č. j. 23 Co 253/2005-99 a rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 4. 2005 č. j. 17 C 148/2003-80 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu, chráněné čl.36 Listiny základních práv a svobod.
II. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 15. 11. 2005 č. j. 23 Co 253/2005-99 a rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 4. 2005 č. j. 17 C 148/2003-80 se zrušují.
Odůvodnění
Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla v záhlaví uvedené rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále též jen „krajský soud“) a Okresního soudu v Pardubicích (dále též jen „okresní soud“) vydané ve sporu, v němž se vůči vedlejším účastníkům J. M. a Ing. V. M. domáhala zaplacení částky 55 454 Kč. V návrhu na zahájení řízení uvedla, že rozhodnutími soudů byla porušena její ústavně zaručená základní práva nebo svobody, zejména došlo k porušení práva založeného čl. 95 odst. 1 a čl. 96 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen…
