Nález 104/2008 SbNU, sv.49, K postavení poškozeného v trestním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 49, nález č. 104

I. ÚS 1587/07

K postavení poškozeného v trestním řízení

Ústavní soud v rámci své rozhodovací činnosti již mnohokrát vyslovil závěr, že prostřednictvím ústavní stížnosti žádný subjekt nemůže dosáhnout trestního stíhání konkrétní osoby. Z toho vyplývá, že poškozený nemá základní právo na to, aby byl trestně stíhán ten, kdo mu škodu způsobil.

Poškozený má právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a před skončením řízení se k věci vyjádřit; poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. V trestním řízení však nejde v prvé řadě o věc a právo poškozeného či jakékoliv jiné fyzické nebo právnické osoby (jak to vyplývá z čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), ale o právo a věc státu (čl. 80 odst. 1 Ústavy České republiky), aby ve veřejném zájmu bylo stíháno a odsuzováno jednání, které zákon označuje za trestné. Ústavní soud zakotvení práv poškozeného do trestního řádu chápe jako beneficium legis dané zákonodárcem. Těžištěm základního účelu trestního řízení je, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni.

Pro posouzení, zda je ta která osoba poškozeným ve smyslu ustanovení § 43 trestního řádu, není rozhodující právní kvalifikace, pro kterou se trestní řízení vede, nýbrž je nutno definici poškozeného v citovaném ustanovení porovnávat se skutkovým dějem, jak o něm svědčí v dané fázi trestního procesu dostupná zjištění. V posuzované věci však je třeba zdůraznit, že stěžovatel žádal o nahlédnutí do spisového materiálu v počáteční fázi trestního řízení, v průběhu prověřování, kdy jsou zjišťovány základní obrysy skutkového stavu a teprve shromažďovány podklady pro závěr o důvodnosti podezření ze spáchání trestného činu, jeho následcích a tím i poškozených, o pachateli či pachatelích, jakož i o případné odpovídající právní kvalifikaci zjištěného jednání, takže orgány činné v trestním řízení mohly dospět i k nikoliv zcela přesvědčivému závěru o tom, kdo je ve věci poškozeným. V této souvislosti však je třeba zdůraznit, že s ohledem na počáteční fázi trestního řízení a charakter prověřovaných skutečností by orgány činné v trestním řízení i za situace, že by stěžovateli přiznaly postavení poškozeného, velmi pečlivě zvažovaly postup podle ustanovení § 65 odst. 2 trestního řádu, tj. umožnit nahlížení do spisu.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Dagmar Lastovecké - ze dne 9.června 2008 sp. zn. I. ÚS 1587/07 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. P. proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím v postupu Policie České republiky, útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, Praha 7, ve věci vedené pod sp.zn. OKFK-1195/11-2007 a Městského státního zastupitelství v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 451/2006, jenž se týkal…