dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 10/1999 SbNU, sv. 13, K právu na spravedlivý proces

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 10

III. ÚS 257/98

K právu na spravedlivý proces

Jednou z funkcí Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), zvláště ústavní úpravy základních práv a svobod, je její „prozařování“ celým právním řádem. Smysl Ústavy spočívá nejen v úpravě základních práv a svobod, jakož i institucionálního mechanizmu a procesu utváření legitimních rozhodnutí státu (resp. orgánů veřejné moci), nejen v přímé závaznosti Ústavy a v jejím postavení bezprostředního pramene práva, nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů, resp. orgánů veřejné moci interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod. To znamená i povinnost soudů interpretovat jednotlivá ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod.

Podle § 221 odst. 1 o.s.ř. nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, odvolací soud je zruší. Odvolací soud dle § 219 o.s.ř. rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné. Věcnou správností se přitom rozumí správnost skutkových zjištění a správnost právního posouzení (viz Bureš J., Drápal L., Mazanec M., Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání, Praha 1996, s. 583).

Změna právního náhledu, jež ale změnu rozhodnutí soudu prvního stupně neopodstatňuje (§ 220 o.s.ř.), je tudíž důvodem kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž z hlediska ústavněprávního se tím účastníkům otevírá možnost uplatnění práva vyjádřit se k němu, případně i předložit nové důkazy, které z pohledu dosavadního nebyly relevantní.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 21. ledna 1999 sp. zn. III. ÚS 257/98 ve věci ústavní stížnosti M. D. a L. D. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 18. 3. 1998 sp. zn. 17 Co 24/98 a proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách z 12. 11. 1997 sp. zn. 10 C 443/97 o určení, že žalobci (v řízení před Ústavním soudem vedlejší účastníci) jsou vlastníky nemovitostí.

I. Výrok

1. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. března 1998 č. j. 17 Co 24/98-51 se zrušuje.

2. Návrh na zrušení rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. listopadu 1997 č. j. 10 C 443/97-34 se zamítá.

II. Odůvodnění

1. Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 3. června 1998, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé domáhají zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 3. 1998 č. j. 17 Co 24/98-51, jakož i rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. 11. 1997 č. j. 10 C 443/97-34. Uvedenými rozhodnutími soudů se cítí být dotčeni v základním právu vlastnit majetek, plynoucím z čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 10 C 443/97, jejž si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:

Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. 11. 1997 č. j. 10 C 443/97-34 bylo určeno, že A. T-á a A. T., žalobci v řízení před obecnými soudy, jsou vlastníky spoluvlastnického podílu přesně vymezených nemovitostí, když kupní smlouvu mezi žalobci a žalovanými o převodu spoluvlastnického podílu k

Nahrávám...
Nahrávám...