Nakládání s vodami

7.7.2

Nakládání s vodami

Mgr. Veronika Vytejčková

Nakládání s vodami je v obecné rovině definováno § 2 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona jako " ... vzdouvání (vod) pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost."

Nakládání s vodami je ve vodním zákoně členěno do dvou kategorií na:

1. obecné nakládání s povrchovými vodami (§ 6 a 7), ke kterému není vyžadováno povolení, a
2. nakládání s vodami, ke kterému je třeba povolení (§ 8).

Nakládání s vodami je v obecné rovině bezplatné, platí se pouze v případě odběru podzemních nebo povrchových vod (§ 88 an., § 101 an.), za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (§ 89 an.) nebo podzemních (§ 90 an.).

 NahoruObecné nakládání s povrchovými vodami

Při obecném nakládání s povrchovými vodami (§ 6 a 7 zákona č. 254/2001 Sb.) může každý na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu a bezplatně odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení (například čerpadla).

Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných. Při obecném nakládání je dále třeba respektovat také jiná ustanovení vodního zákona, například zákaz vnosu závadných látek do vod (§ 39 odst. 1), zákaz vstupu do ochranného pásma vodního zdroje bez udělené výjimky (§ 30 odst. 7) apod.

V režimu tohoto ustanovení (§ 6) budou typicky probíhat odběry povrchových vod fyzickými osobami (jednotlivci, domácnostmi) realizované pro (jejich) vlastní potřebu (např. za účelem zalévání zahrádky konví z přilehlého vodního toku) a na vlastní nebezpečí, pokud k tomu není třeba zvláštního technického zařízení (např. čerpadlo). Povolení ani souhlasu vodoprávního úřadu není také třeba k zachycování povrchových vod (včetně vod srážkových odtékajících ze staveb i pozemků) jednoduchými zařízeními (nejedná se o vodní díla – srov. § 55 odst. 3) na jednotlivých pozemcích nebo stavbách ani ke změně přirozeného odtoku vod za účelem ochrany jednotlivých pozemků nebo…