Metodika sestavení rozpočtu

Účetní jednotka: ............................

Označení: .................................... Číslo: ..........................................

Zpracoval: .................................... Kontroloval: ..................................

Platnost: ....................................... Závaznost: ....................................

Datum vydání: ............................... Vydává: ........................................

Nahrazuje: .................................... Doplňuje: ......................................

Počet stran: .................................. Přílohy: .........................................

Cílem vydání této metodiky pro sestavení rozpočtu je:

a) Zabezpečit zpracování rozpočtu organizace v souladu s ustanovením:

• zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

• zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

b) Zpracovat rozpočet organizace v souladu se stanovenými prioritami, vycházejícími z:

• charakteru činnosti a jejího nepřetržitého provozování,

• investičního plánu (záměru) organizace a kapitálového rozpočtu.

c) Stanovit zásady pro sestavení rozpočtu organizace ve spolupráci se zřizovatelem:

• statutárních orgánů,

• zaměstnanců organizace,

• iniciativních orgánů (poradních složek ředitele).

d) Zpracovaná metodika rozpočtu napomůže k sestavení rozpočtu:

• v požadovaném termínu,

• v odpovídající kvalitě,

• ve srozumitelné, ekonomicky vypovídací schopnosti.

e) Forma rozpočtu je zpracovaná s ohledem:

• na jednotlivé etapy,

• v návaznosti na organizační řád,

• na další směrnice, doplňující finanční systémy organizace,

• na ustanovení týkající se komisí (poradní orgány ředitele),

• na další skutečnosti.

I. Úloha a funkce rozpočtu

• Charakteristika rozpočtu

• Funkce rozpočtu

II. Přípravné práce rozpočtu

• Stanovení základního rámce rozpočtu

• Stanovení zásad přípravy rozpočtu

• Zhodnocení možností a potřeb organizace z hlediska dlouhodobých potřeb v kontextu s krátkodobými potřebami

III. Sestavení návrhu rozpočtu

• Metodika sestavení návrhu rozpočtu

• Harmonogram zpracování rozpočtu

• Priority sestavení rozpočtu

• Vyčíslení předpokládaných příjmů (resp. výnosů)

• Vyčíslení předpokládaných výdajů (resp. nákladů)

• Stanovení komentáře k rozpočtu

• Rizikové faktory rozpočtu

IV. Projednání a schválení rozpočtu

• Stanovení termínů k projednání návrhu rozpočtu (v závislosti na zřizovateli)

• Zpracování konečného návrhu rozpočtu

• Schválení rozpočtu

• Podmínky pro hospodaření podle provizoria

Rozpočet nákladů a výnosů (příjmů a výdajů) je významným dokumentem, který vypovídá o celkové finanční situaci a jejích změnách.

Mezi základní charakteristiky patří, že:

a) rozpočet organizace musí být

• transparentní,

• srozumitelný,

• rozpočet musí být pravdivý; má obsahovat veškeré předpokládané příjmy (výnosy), kterých organizace v daném období může dosáhnout;

b) rozpočet se stanoví jako vyrovnaný podle rovnice:

Náklady (výdaje) = Výnosy (příjmy) + příspěvek zřizovatele;

c) zároveň je třeba, aby rozpočet obsahoval přiměřenou tvorbu rozpočtových rezerv na:

• plánované výdaje na investice,

• udržení likvidity pro řešení budoucích nepředvídaných skutečností;

d) rozpočet organizace obsahuje výhradně relevantní údaje, tzn. údaje, které jsou ověřitelné a objektivně doložitelné.

Rozpočet organizace plní zásadně tři funkce:

a) Funkce rozhodovací

V celkovém procesu tvorby a stanovení rozpočtu se definuje objektivizovaný cíl a způsob, jak jej dosáhnout. Zároveň je třeba volit správné způsoby financování (podle zlatého pravidla financování, tj. že dlouhodobé potřeby jsou financovány zdroji, které jsou dlouhodobě k dispozici).

b) Funkce rozdělovací

V rámci rozpočtu příspěvkové organizace zajistí účelnou a efektivní alokaci zdrojů do aktiv na jednotlivé odbory organizace a případně na další jednotky tak, aby měly potřebný dostatek prostředků na financování nárokovaných oprávněných výdajů, které je organizace povinna realizovat v rámci nezbytných potřeb.

c) Funkce kontrolní

5.1 Klasifikace obecného prostředí

• vazba na státní legislativu a fiskální politiku státu

• orientace na finanční stabilitu organizace

• podpora vyrovnanosti (dlouhodobé) veřejného rozpočtu

• prohlubování možností získávání vlastních příjmových zdrojů

• analýza dodatečných zdrojů financování (s důrazem na dlouhodobé zdroje)

5.2 Klasifikace dodatečných zdrojů financování

• příspěvek (podle normativu)

• dotace státní (účelové)

• další zdroje

• sponzorské dary

• dary podle obchodních smluv

• reklama

• hospodářská (jiná, doplňková) činnost

5.3 Dodatečné zdroje financování prostřednictvím finančních operací

• možnosti organizace jako účastníka finančního trhu (peněžního, resp. kapitálového trhu)

• účasti, sdružování finančních prostředků

Poznámka:

Ve smyslu platných věcně příslušných právních předpisů se nemohou příspěvkové organizace účastnit operací peněžního a kapitálového trhu, ani realizovat kapitálové účasti. Z toho důvodu doporučujeme tento bod ve vnitřních normách vypustit.

Obsahem této funkce rozpočtu je zejména zjišťovat solventnost organizace, bonitu pohledávek, peněžní toky a jejich účinnost, poctivé, hospodárné a účelné hospodaření s majetkem organizace a ostatními aktivy.

6.1 Zpracování nároků na rozpočet

Základní rámec rozpočtu zpracuje a schválí vedení organizace na základě objektivně zjištěných potřeb a dosažitelných zdrojů. Podkladem jsou nároky exaktně vyjádřené a zpracované vedoucími odborů příspěvkové organizace podle stanovených kompetencí a odpovědností v souladu s organizačním řádem.

6.2 Vydefinování dosavadní úrovně v časové řadě za minulá období a posouzení srovnatelnosti ve světle daných ukazatelů, které se týkají zejména:

• legislativních procesů,

• právní jistoty přerozdělovacích procesů,

• reformních kroků a změn z toho vyplývajících,

• trendů ve vývoji účelových dotací.

Odpovědnost stanovit jmenovitě podle popisu pracovních míst ve smyslu organizačního řádu organizace.

6.3 Správní a manažerské faktory

Úspěšnost prací se odvíjí od:

• uplatňování moderních řídicích metod a postupů,

• schopnosti managementu plnit provozní rozpočty,

• přizpůsobení se nepředvídaným změnám,

• formulace dlouhodobých cílů,

• dostatečné argumentace při prezentaci potřeb,

• investování do lidských zdrojů.

6.4 Stanovení rizik pro sestavení rozpočtu z hlediska

• subjektivního posouzení na základě vnitřních procesů,

• objektivního posouzení na základě vnějších procesů – legislativního rámce.

Odpovědnost stanovit jmenovitě podle popisu pracovních míst ve smyslu organizačního řádu organizace.

7.1 Návrh rozpočtu zpracovat jako vyrovnaný s použitím:

• opakovaných příjmů (výnosů),

• mimořádných příjmů (výnosů) - např. finanční operace,

• sdružených prostředků,

• příspěvků zřizovatele,

• finančních prostředků peněžních fondů,

• účelových dotací (příslibu),

• opakovaných (provozních) výdajů (nákladů),

• investičních nákupů a souvisejících výdajů (nákladů),

• nákupů akcií a majetkových podílů z rezervního fondu,

• jiných výdajů (nákladů).

7.2 Využití hospodářské (jiné, doplňkové) činnosti příspěvkové organizace v souladu se

směrnicemi o provozování hospodářské (jiné, doplňkové) činnosti:

• definice jednotlivých podnikatelských aktivit,

• příprava podmínek pro realizaci činností,

• ekonomická rozvaha těchto činností,

• vymezení majetku pro podnikání v rámci příspěvkové organizace.

7.3 Z provedené analýzy bude zřejmá potřeba:

• úhrady schodku (ztráty předcházejících účetních období a běžného účetního období),

• rozdělení a použití výsledku hospodaření (předcházejících účetních období a běžného účetního období).

7.4 Možnosti navýšení příjmů

a) Předpokladem je dosažení stejné úrovně příjmů (výnosů), tzn. podaří-li se příjmy udržet na stejné úrovni jako v předcházejícím období,

b) a zefektivnění příjmů z hospodářské (jiné, doplňkové) činnosti.

7.5 Stanovení výdajů

a) Stanovení výdajů (nákladů) je třeba uzpůsobit podle:

• pořadí a naléhavosti,

• výše rozpočtových příjmů,

• podmínek vzájemně sladěných rozpočtů,

• stanovených zásad pro finanční vztahy k vyššímu rozpočtu.

b) Stanovení úkolů podle odpovědnosti:

• za hospodárnost rozpočtu,

• za efektivnost využívaných finančních prostředků,

• za kontrolní činnost (preventivní a průběžná),

• k budoucím obdobím – pozice opatrnosti.

Odpovědnost stanovit jmenovitě podle popisu pracovních míst ve smyslu organizačního řádu organizace.

Organizace sestavuje tři základní vzájemně sladěné rozpočty:

a) kapitálový rozpočet, tj. dlouhodobý rozpočet investičních zdrojů a výdajů,

b) běžný rozpočet nákladů a výnosů,

c) rozpočet příjmů a výdajů (rozpočet cash flow).

Zpracování návrhu rozpočtu předpokládá stanovit:

a) časový plán jednotlivých prací při dodržení ustanovení platné metodiky, stanovené zřizovatelem:

• přípravné práce pro zpracování rozpočtu (sběr dat),

• stanovení termínů jednání jednotlivých stupňů řízení,

• datum zpracování konečného návrhu rozpočtu,

• datum předložení a projednání v poradních orgánech ředitele,

• datum projednání návrhu rozpočtu se zřizovatelem.

b) Současně je třeba označit (vyčíslit) případná rizika spojená s:

• výkyvy v ekonomice,

• inflací a jejím působením v jednotlivých položkách aktiv a pasiv,

• nepředvídatelnými riziky,

• disponibilními prostředky fondů.

c) Odpovědnost za kvalifikovaný odhad:

• jednotliví vedoucí odborů organizace.

d) Rozpočet je nutno zpracovat alespoň ve dvou variantách.

Odpovědnost a termíny stanovit jmenovitě podle popisu pracovních míst ve smyslu organizačního řádu organizace.

Obsah komentáře k návrhu rozpočtu je nutné zaměřit k objasnění zejména následujících problémů:

10.1 Priority v oblasti obecně prospěšných…