Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 985

 Nahoru[Spor při nesouladu zapsaného a skutečného právního stavu]

Ustanovení § 985 (a § 986) navazuje na § 984 chránící v případě kolize práv osoby skutečně oprávněné z věcného práva s právy osoby, která v dobré víře nabyla věcné právo od osoby zapsané ve veřejném seznamu, právě dobrověrného nabyvatele. Ustanovení § 985 a § 986 naopak chrání práva osoby skutečně oprávněné z věcného práva, ačkoliv zapsaný stav tomu nesvědčí.

Nesoulad mezi zapsaným a skutečným právním stavem může být způsobem těmito skutečnostmi¹:

1. v případě mimoknihovního vzniku či zániku práva (typicky vydržení, nabytí do společného jmění manželů, ačkoliv zapsaný stav svědčí pouze jednomu z manželů apod.),
2. v případě počáteční absence právního důvodu zápisu práva do seznamu (zápis provedený podle absolutně neplatného či zdánlivého právního jednání),
3. v případě následné absence právního důvodu zápisu právo do seznamu (odstoupení od smlouvy, uplatnění námitky relativní neplatnosti právního titulu, podle něhož byl zápis do seznamu proveden),
4. v případě chybného zápisu do veřejného seznamu.

K dosažení souladu mezi zapsaným a skutečným právním stavem v případech uvedených sub a) a c) slouží úprava v § 985.

K dosažení souladu mezi zapsaným a skutečným právním stavem v případech uvedených sub b) slouží úprava v § 986.

Jestliže by se na první pohled mohlo zdát, že § 985 je aplikovatelný též v případech uvedených sub b), neboť z něj samo o sobě žádné zúžení použitelnosti neplyne, tento závěr je vyloučen prostřednictvím § 986, který výslovně stanoví svoji použitelnost v případech, kdy k zápisu do veřejného seznamu došlo bez právního důvodu.

Postup při opravě chyb v katastrálním operátu je pak upraven v § 36 KTZ.²

Dřívější právní úprava

Komentované ustanovení je inspirováno úpravou v § 69 až § 71 zákona č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách. Rakouskou předlohu naznačuje též důvodová zpráva k § 985 a § 986.

Postup při odstranění nesouladu mezi skutečným a zapsaným právním stavem

Komentované ustanovení v první řadě deklaruje oprávnění osoby, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat se odstranění nesouladu mezi zapsaným a skutečným právním stavem.

Z toho plyne, že aktivně legitimovanou osobou je skutečný vlastník, případně osoba, jíž ve skutečnosti svědčí věcné právo, ačkoliv zapsaný stav tomu neodpovídá, resp. osoba, jejíž věc není zatížena věcným právem jiné osoby, ačkoliv podle zapsaného stavu stále zatížena je.

Naopak pasivně legitimovanou je osoba, v jejíž prospěch svědčí zapsaný stav.

Domáhat se odstranění nesouladu mezi zapsaným a skutečným právním stavem lze výlučně žalobou, tj. u soudu, neboť jde o spor vyplývající z poměrů soukromého práva (srov. § 7 odst. 1 OSŘ a též § 12, podle něhož každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc a není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud; vzhledem k tomu, že NOZ nestanoví jinak, je orgánem vykonávajícím veřejnou moc v případě sporu podle § 985 soud; shodně též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017).

Dosud dostupná komentářová literatura dovodila, že vzhledem k tomu, že se bude jednat o žalobu v režimu § 985, není nutno tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení jako v případě obecné určovací žaloby podle § 80 OSŘ,³ jediné dosud volně dostupné rozhodnutí, které se touto problematikou zabývalo (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 31 A 227/2017), tuto otázku jednoznačně nezodpovědělo. Přinejmenším z opatrnosti je tedy vhodné, aby žalobce nespoléhal na komentářový výklad, tedy aby v žalobě naléhavý právní zájem tvrdil a označil důkazy k prokázání svého tvrzení.

Poznámka

Skutečnost, že bylo zahájeno řízení podle § 985, lze promítnout též do veřejného seznamu s účinky vůči třetím osobám. Například do katastru nemovitostí jako nejčastěji využívaného veřejného seznamu se podle § 24 KTZ zapíše na žádost žalobce a za podmínky, že žalobce prokáže podání žaloby (tj. uplatnění svého práva u soudu), zapíše poznámka. Katastrální předpisy (§ 24 KTZ) nerozlišují mezi poznámkou podle § 985 a § 986, obě je označují jako "poznámku spornosti", naopak komentářová literatura⁴ poznámku podle § 985 zjevně s ohledem na historickou souvislost označuje jako "poznámku rozepře"⁵ a poznámku podle § 986 jako "poznámku spornosti".

Podstatným rozdílem proti § 986 je to, že poznámku podle § 985 lze do veřejného seznamu zapsat teprve poté, co bylo právo uplatněno (tj. až po podání žaloby).

Lhůty

Na rozdíl od § 986 komentované ustanovení neomezuje možnost podat určovací žalobu ani možnost podat návrh na zápis poznámky do veřejného seznamu žádnou lhůtou.

Poznámku podle § 985 lze do veřejného seznamu zapsat teprve poté, co byla podána určovací žaloba (navrhovatel zápisu musí prokázat, že své právo "uplatnil"). Naopak poznámku podle § 986 lze zapsat již dříve (srov. komentář k § 986).

Účinky rozhodnutí o věcném právu

Zapsaná poznámka má důsledky ve vztahu k případné dobré víře třetích osob, které nahlédnou do veřejného seznamu: zapsaná poznámka je má upozornit na skutečnost, že probíhá řízení, jehož předmětem je posouzení zapsaných práv k věci, a vylučuje tedy (za předpokladu, že žaloba bude úspěšná) dobrou víru ve správnost zápisu ve veřejném seznamu.

Proto také rozhodnutí o žalobě působí…