Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 731

 Nahoru[Vymáhání výlučného dluhu manžela]

V ustanoveních § 731 až § 735 je upraveno uspokojení, resp. vymáhání splnění výlučného dluhu manžela, přičemž z nadpisu "Ochrana třetích osob", připojeného k ustanovení § 731 - § 734 lze usuzovat na úmysl zákonodárce, který je nutno zohlednit při výkladu (srov. ustanovení § 2 odst. 2).

Komentované ustanovení navazuje na předchozí právní úpravu, totiž ustanovení § 147 ObčZ ve znění účinném do 31. 7. 1998. Ač bylo novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. toto ustanovení (§ 147 ObčZ) změněno, resp. vypuštěno ze zákona, judikaturou byla kontinuálně dovozována postižitelnost majetku ve společném jmění manželů k uspokojení pohledávky z výlučného dluhu jednoho z manželů.¹

Kolize zájmů dotčených osob při postižení majetku ve společném jmění manželů

Zájem na ochraně třetích osob (věřitele) v případě uspokojení výlučného dluhu majetkem ze společného jmění manželů koliduje se zájmy druhého (nedlužícího) manžela, případně rodiny jako celku. Zákonodárce v úpravě obsažené v ustanovení § 731 a násl. zjevně preferuje zájmy věřitele, tedy směřuje k naplnění zásady pacta sunt servanda [srov. ustanovení § 3 odst. 2 písm. d)].

Nutno dodat, že toto řešení se jeví jako logické s ohledem na postavení jednotlivých osob a jejich možnosti ovlivnit stav věci. Nedlužící manžel, chce-li vyloučit možnost postižení společného majetku, má možnost upravit smluvně režim majetkového společenství aj. (srov. ustanovení § 716 a násl.), naopak manželův věřitel nemá možnost ovlivnit majetkovou sféru dlužícího manžela, nemůže modifikovat jeho majetkové společenství s druhým manželem; vyjma toho má nedlužící manžel možnost omezit rozsah postižení společného jmění manželů postupem podle ustanovení § 732.

Uspokojení věřitele jen jednoho z manželů

Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 731 lze uspokojit výlučný dluh jednoho z manželů nejenom z výlučného majetku dlužícího manžela, ale též postižením společného jmění manželů. Na rozdíl od ustanovení § 732 nejsou stanoveny žádné limity postihu majetku ve společném jmění manželů, tedy k vydobytí pohledávky lze použít všechen majetek, který je ve společném jmění manželů a který je exekučně (výkonem rozhodnutí) postižitelný.

Podmínky aplikace ustanovení § 731

Použít majetek, který je součástí společného jmění manželů, k uspokojení pohledávky věřitele jen za jedním z manželů lze podle ustanovení § 731 za podmínky, že:

a) se jedná o výlučný dluh manžela, a současně

b) dluh vznikl za doby trvání společného jmění manželů (na rozdíl od ustanovení § 732, které je aplikovatelné bez ohledu na dobu vzniku výlučného dluhu manžela).

Výlučným dluhem manžela je takový, který nesplňuje kritéria uvedená v ustanovení § 710, tedy se může jednat o dluh:

- který vznikl jinak než převzetím (např. závazky z deliktů, z jiných právních důvodů, závazky vzniklé ex lege),

- který vznikl jindy než za trvání manželství (vznikl před uzavřením manželství či po jeho zániku),

- který se týká majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který převyšuje zisk z tohoto majetku,

- který byl převzat za trvání manželství jen jedním z manželů bez souhlasu druhého, s výjimkou obstarávání každodenních či běžných potřeb rodiny.

Jedná-li se o společný dluh obou manželů, tj. o součást jejich společného jmění (ustanovení § 710), nebude zřejmě o možnosti postihnout výkonem rozhodnutí společné jmění manželů pochyb. V případě solidárního závazku lze vyjma společného jmění postihnout též výlučný majetek každého z manželů. Nejvyšší soud (ve vztahu k předchozí úpravě, nicméně v tomto směru se nová úprava nijak neodlišuje od předchozí) dovodil, že věřitel se může v nalézacím řízení domáhat splnění dluhu náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, pouze vůči tomu manželovi, který závazek sjednal, nikoli proti druhému; domáhat se uspokojení dluhu exekučně či při výkonu rozhodnutí nicméně následně již lze z majetku, který je ve společném jmění manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005, uveřejněný pod publ. č. 24/2008, jehož závěry jsou podle našeho názoru aplikovatelné též ve vztahu k aktuální úpravě).

Při zvažování podmínky vzniku dluhu za trvání společného jmění manželů je pak nutno odlišovat trvání společného jmění manželů od trvání manželství, neboť tyto doby se nemusejí shodovat (srov. možnost modifikace majetkového společenství manželů smluvně či rozhodnutím soudu, spočívající v režimu oddělených jmění či v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, ustanovení § 717 a násl., § 724 a násl.). Ustanovení § 731 se od na něj navazujícího ustanovení § 732 liší též v tom, že jej lze aplikovat pouze za podmínky vzniku dluhu za trvání společného jmění manželů. Naopak ustanovení § 732 takto limitováno není.

Ochrana "nedlužícího" manžela při výkonu rozhodnutí či exekuci

Jak již shora uvedeno, zákonodárce se v ustanovení § 731 a násl. pokouší o nalezení takové úpravy, která přiměřeně (a snad též vyváženě) chrání zájmy věřitele dlužícího manžela a druhého (nedlužícího) manžela. Jestliže na první pohled preferuje zájmy věřitele, je to pochopitelné (a odůvodnitelné) tím, že dlužníkův manžel má – na rozdíl od věřitele – více možností obrany: Může vyloučit, případně omezit negativní dopad manželových dluhů buď sjednáním (tj. smluvně) odlišného majetkového režimu (ustanovení § 716 a násl.) nebo dosažením rozhodnutí soudu o odlišném majetkovém režimu (ustanovení § 724), v těchto případech ovšem s omezeními uvedenými v ustanovení § 733 a § 734 (k tomu srov. komentář k nim), případně projevením nesouhlasu vůči věřiteli podle ustanovení § 732.

Obrana nedlužícího manžela při výkonu rozhodnutí či exekuci pak může spočívat v tom, že manžel bude tvrdit a prokazovat, že nejsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 731 (např. dluh nevznikl za trvání společného jmění), případně bude namítat, že nelze postihnout určitý majetek, neboť tento vůbec není součástí společného jmění (jde o výlučný majetek…