Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 253

 Nahoru[Vedení zasedání členské schůze]

Zasedání členské schůze většinou zahajuje svolavatel zasedání nebo jím pověřená osoba. Kdo je svolavatelem zasedání členské schůze – viz výklad k § 248. Pokud zasedání členské schůze svolává statutární orgán, který je orgánem kolektivním, měl by na svém zasedání pověřit některého ze svých členů nebo i třetí osobu zahájením zasedání členské schůze. Stanovy v tomto směru mohou určit i jiná pravidla, tedy například stanovit konkrétní osobu, která zasedání zahájí. Svolavatel či jím pověřená osoba pak řídí zasedání až do volby předsedy zasedání.

Úvod a kontrola usnášeníschopnosti

Osoba zahajující zasedání členské schůze nejprve přivítá přítomné a musí ověřit usnášeníschopnost členské schůze. K usnášeníschopnosti členské schůze viz podrobný komentář k § 252. Před samotným zahájením členské schůze je třeba, aby byli členové zapsáni do listiny přítomných, a to i přesto, že to zákon výslovně nestanoví. V případě žaloby na neplatnost usnesení členské schůze je to však spolek, který musí prokázat, že schůze byla usnášeníschopná.

Pokud by se zjistilo, že členská schůze usnášeníschopná není, pak není možné v dalším jednání zasedání pokračovat.

Průběžná kontrola usnášeníschopnosti

Dále je třeba upozornit na to, že existuje přímá linie mezi prezencí členů přítomných na členské schůzi a usnášeníschopností členské schůze. Usnášeníschopnost členské schůze se proto v návaznosti na prezenci musí zkoumat nejenom na začátku členské schůze, kdy kontrola usnášeníschopnosti je jedním z úvodních bodů programu členské schůze, ale také vždy v jejím průběhu před přijímáním každého usnesení členské schůze. Pokud během členské schůze přijde další člen nebo některý z členů odejde, měly by osoby zajišťující prezenci na členské schůzi informovat o této skutečnosti předsedajícího a ten by měl členskou schůzi informovat o aktuálním stavu usnášeníschopnosti před přijímáním každého usnesení na členské schůzi. Jestliže odchodem některého z členů pozbude členská schůze usnášeníschopnosti, tj. klesne-li počet přítomných členů pod limit určený zákonem nebo stanovami spolku, musí předsedající členskou schůzi přerušit. V takovém případě obvykle vyčká, zda se některý z členů ještě na členskou schůzi dodatečně nedostaví, aby znovu nabyla usnášeníschopnosti. Pokud se tak v rozumné době nestane, obvykle zhruba do 30 minut, musí zasedání členské schůze ukončit. Žádné další hlasování na takové členské schůzi není přípustné a bylo by neplatné.

Volba předsedy zasedání a dalších činovníků

Pokud jsou splněny podmínky usnášeníschopnosti zasedání členské schůze, pak by mělo následovat přečtení programu zasedání členské schůze a dále volba:

1. předsedy zasedání a případně
2. dalších činovníků, vyžadují-li to stanovy.

Většinou celá procedura probíhá tak, že svolavatel či jím pověřená osoba navrhne konkrétní osoby na jednotlivé funkce a poté nechá o návrhu hlasovat. Konkrétní osoby však mohou být navrženy i členy spolku. Úkolem předsedy zasedání je řídit následně zasedání členské schůze. "Předseda členské schůze přispívá k zachovávání obecných pravidel chování a morálky, blíže seznamuje účastníky s navrženými body programu, vyzývá k hlasování o jednotlivých záležitostech, udílí členům slovo při jednání apod."¹ Pokud to budou vyžadovat stanovy, pak mohou být voleni i další činovníci (např. zapisovatel, ověřovatel zápisu, skrutátor). Pokud stanovy neurčují jinak, postačí pro volbu předsedy zasedání a dalších činovníků většina hlasů členů přítomných v době usnášení (§ 252).

Předsedou zasedání ani dalším činovníkem členské schůze nemusejí být členové spolku, ale mohou to být osoby na spolku nezávislé. Stanovy v tomto ohledu mohou určit něco jiného.

Jednací a volební řád

Předseda zasedání se po své volbě ujímá vedení zasedání členské schůze. Pak může následovat další fakultativní bod jednání, kterým může být schválení jednacího a volebního řádu členské schůze. Ten obsahuje konkrétní úpravu pravidel…