Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1897

 Nahoru [Souhlas postoupené strany, postoupení rubopisem]

V ustanovení § 1897 jsou upraveny dva okruhy otázek: V prvním odstavci účinnost "postoupení smlouvy" (srov. komentář k ustanovení § 1895) vůči postoupené straně, ve druhém odstavci pak "postoupení smlouvy" rubopisem. Přitom zákon nestanoví žádné zvláštní účinky vůči postoupené straně při postoupení rubopisem. Z jakého důvodu zákonodárce volil tuto systematiku a jakou spatřoval souvislost mezi účinností "postoupení smlouvy" vůči postoupené straně a postoupením rubopisem, není zřejmé. Důvodová zpráva v tomto směru rovněž neuvádí ničeho.¹

Účinnost postoupení vůči postoupené straně

Účinky "postoupení smlouvy" ve vztahu k postoupené straně (tj. osobě, která se dohody o "postoupení smlouvy" vůbec nemusí účastnit) jsou vázány na její souhlas s postoupením. Tento souhlas může být dán:

a) předem,

Postoupená strana může apriori udělit souhlas k postoupení již ve smlouvě, z níž závazek vznikl (srov. ustanovení § 1723 odst. 1), či kdykoli poté až do okamžiku uzavření smlouvy o postoupení. Souhlas může být učiněn v jakékoli formě (srov. zásadu bezformálnosti v ustanovení § 559).

Při předem uděleném souhlasu účinky "postoupení smlouvy" vůči postoupené straně nastávají okamžikem, kdy postupitel postoupenou stranu o postoupení vyrozumí, případně kdy jej postupník prokáže (v tomto směru je konstrukce obdobná jako u účinků postoupení pohledávky vůči dlužníkovi, srov. ustanovení § 1882 odst. 1; byť komentované ustanovení neuvádí výslovně, že do okamžiku vyrozumění nebo prokázání může postoupená strana plnit postupiteli jako v ustanovení § 1882 odst. 1, lze stejný závěr dovodit z ustanovení § 1897 odst. 1).

b) následně

V takovém případě účinky "postoupení smlouvy" vůči postoupené straně nastávají okamžikem, kdy postoupená strana souhlas udělila.

Udělení souhlasu je jednostranné právní jednání. Je-li učiněno vůči nepřítomnému, působí vůči němu okamžikem dojití (srov. ustanovení § 570). Zákon nestanoví, komu má být adresováno. Dovozujeme proto, že k účinnosti postačí adresování souhlasu kterékoli ze stran (postupitel či postupník), není vyžadováno vyjádření souhlasu vůči oběma stranám. Zákon nestanoví žádné požadavky ve vztahu k formě tohoto souhlasu, tedy lze opět vycházet ze zásady bezformálnosti (srov. ustanovení § 559), a neomezuje možnost udělení souhlasu časově (nestanoví časový limit). Tím ovšem není vyloučeno, aby časové omezení pro vyjádření souhlasu vůči postoupené straně učinili postupník či postupitel, případně aby i ve vztahu mezi sebou podmínili účinnost smlouvy o postoupení na udělení souhlasu postoupenou stranou v určitém čase.

Následky neudělení souhlasu

Jestliže postoupená strana neudělí k postoupení svůj souhlas (případně dříve učiněný souhlas odvolá dříve, než dojde k "postoupení smlouvy" a notifikaci, resp. prokázání postoupení), nemůže mít vůči ní postoupení právní následky.

Absence účinků vůči postoupené straně se ovšem nedotýká vztahu mezi postupitelem a postupníkem. Neudělení souhlasu postoupenou stranou nemá za následek zrušení smlouvy o postoupení apod. Bude tak nutno posoudit jednotlivě, zda podle smlouvy došlo k postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 an. (k čemuž není třeba souhlasu dlužníka), případně zda nastaly účinky převzetí dluhu bez udělení souhlasu věřitele podle ustanovení § 1889. V této souvislosti bude nutno též zkoumat vůli stran (tj. zda strany smlouvy o postoupení měly vůli vyvolat následky, které lze jejich jednání přiznat při absenci souhlasu postoupené strany s "postoupením smlouvy").

Postoupení rubopisem

Ve druhém odstavci je – poněkud překvapivě a bez zřejmé vazby na úpravu v prvním odstavci – upraven další způsob "postoupení smlouvy". Jako inspirační zdroj v tomto směru zákonodárci posloužilo ustanovení § 1407 odst. 2 italského Codice civile.

Je-li smlouva uzavřena v písemné formě a současně obsahuje-li ujednání, že je uzavřena na řad (případně jiné ujednání stejného významu), lze takovou "smlouvu postoupit" rubopisem listiny (indosací).

Rubopis je způsob převodu, obecně určuje formu cenného papíru (srov. ustanovení § 518 odst. 1). Sama okolnost, že smlouva je uzavřena na řad, z ní však nečiní cenný papír (k cenným papírům srov. ustanovení § 514 an.), pouze omezuje způsob, jímž lze převést smluvní pozici (totiž rubopisem). Práva a povinnosti zde nejsou vázány na listinu smlouvy. Poškození, ztráta či zničení listiny, na níž je smlouva zachycena, nemá vliv na vznik, změnu či zánik práv a povinností ze smlouvy. Může mít význam pouze z hlediska dokazování.

Rubopisem podle ustanovení § 1897 odst. 2 – odlišně od cenných papírů - nejsou jen převáděna práva, ale též povinnosti ("postoupení smlouvy").

Indosovat obecně lze i blankorubopisem (srov. čl. I § 13 odst. 2 ZSŠ), teoreticky lze uvažovat o blankoindosaci též ve vztahu k ustanovení § 1987 odst. 2, nicméně takový postup bude spojen s obtížnější důkazní pozicí (postupník bude muset prokazovat, že právě on je postupníkem; postupník bude vyjadřovat svůj souhlas…