Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1869

 Nahoru [Pluralita dlužníků a nedělitelné plnění]

Obecně k třídění závazků v závislosti na charakteru plnění a na vztahu spoludlužníků, případně spoluvěřitelů srov. komentář k ustanovení § 1868. V ustanovení § 1869 upravuje společenství na straně dlužníků, konkrétně pak vztah mezi věřitelem a spoludlužníky u nedělitelného plnění.

Nedělitelné plnění

Nedělitelné plnění je takové, jež nelze plnit postupně, po částech, aniž by tím plnění ztratilo význam či hodnotu. Závěr o nedělitelnosti plnění lze učinit z okolností věci a též z projevené vůle stran závazku [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 2. 3. 1927, sp. zn. Rv I 1853/26 (Vážný 6863)]. Naopak dělitelné plnění po částech plnit lze (typicky placení peněžité částky, již lze zaplatit jednorázově či postupně ve splátkách, aniž to má vliv na hodnotu celkově zaplacené částky).

Nedělitelné plnění může spočívat v činnosti (dare, facere) i nečinnosti (omittere, pati). Pasivní plnění (omittere, pati) z povahy věci nemůže být dělitelné.

Poskytnout nedělitelné plnění může teoreticky buď každý ze spoludlužníků zvlášť, nebo všichni společně. Poskytnutí části plnění jednotlivými spoludlužníky nepřipadá v úvahu, neboť jde o plnění nedělitelné.

Pasivní solidarita

Ustanovení § 1869 jako základní zásadu u nedělitelného plnění stanoví dlužnickou solidaritu, kdy věřitel může nedělitelné plnění jako celek požadovat po kterémkoli ze spoludlužníků, a tento spoludlužník je povinen plnění poskytnout. Výběr spoludlužníka je zcela na věřiteli. Splněním závazku jedním spoludlužníkem zaniká závazek též ve vztahu k ostatním spoludlužníkům. Následné vypořádání je věcí interního vztahu mezi spoludlužníky (regresní vztah, srov. ustanovení § 1876). Pro vztah pasivní solidarity srov. dále úpravu v ustanovení § 1872 an. (s přihlédnutím ke specifikům nedělitelného plnění, tzn. věřitel např. nemůže po spoludlužníkovi požadovat částečné plnění podle ustanovení § 1872 odst. 1).

Vzhledem k charakteru plnění (nedělitelnost) je zřejmé, že následné vypořádání mezi spoludlužníky nemůže spočívat v poskytnutí části nedělitelného plnění, ale musí být provedeno jinak (typicky náhrada v penězích či jiných jednotkách).

Závazky s nerozlučným plněním

Zvláštním případem závazku je takový, u něhož plnění mohou poskytnout výlučně všichni spoludlužníci společně. Učebnicovým příkladem je koncert smyčcového kvarteta, kdy plnění jednotlivých členů kvarteta bez současného plnění ostatních členů zcela postrádá význam. Dalším příkladem jsou závazky s plněním spočívající v nečinnosti (např. povinný pozemek, k němuž je zřízena služebnost, je ve společném jmění manželů či podílovém spoluvlastnictví více osob, proto také závazek omittere a pati stíhá všechny spoluvlastníky; v tomto případě nejde o společnou aktivitu, ale naopak o společnou pasivitu povinných, resp. spoludlužníků).

Okolnost, že jde o závazek s nerozlučným plněním, musí plynout z povahy závazku (srov. ustanovení § 1868). Neplyne-li, může se věřitel domáhat nedělitelného plnění po kterémkoli ze spoludlužníků.

Vzhledem k tomu, že nerozlučné plnění poskytují všichni spoludlužníci společně, nepřipadá v úvahu vznik regresního vztahu mezi nimi a jejich následné vypořádání.

Charakter ustanovení § 1869

Ustanovení § 1869 je svou povahou dispozitivní, lze se od něj odchýlit smluvním ujednáním (srov. ustanovení § 1 odst. 2).

Procesní souvislosti

Se společným dluhem souvisí též společenství účastníků v soudním řízení. Je-li účastníků na straně žalobce či žalovaného více (subjektivní kumulace), zásadně jedná každý z nich sám za sebe (samostatné společenství, srov. ustanovení § 91 odst. 1 OSŘ). Pokud však jde o společná práva či povinnosti, u nichž se rozhodnutí soudu musí vztahovat na všechny účastníky, kteří stojí na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (nerozlučné společenství). Ke změně žaloby, k jejímu zpětvzetí a k uzavření smíru je vyžadován souhlas všech účastníků stojících na jedné straně (srov. ustanovení § 91 odst. 2 OSŘ).

Judikatura

Usnesení Krajského soudu v Českých…