Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1789

 Nahoru[Obsah závazku]

V komentovaném ustanovení zákonodárce v souladu se zdejší tradicí (srov. ustanovení § 494 ObčZ, ale též dřívější úpravu, včetně historické úpravy v ustanovení § 917 OZO) konstatuje, že obsahem závazku je na dlužníkově straně povinnost (plnění spočívající v konání, dání, zdržení se něčeho či ve strpění něčeho) a té odpovídá na druhé straně oprávnění věřitele (plnění od dlužníka požadovat).

Navazuje též na ustanovení § 1721, jež obecně definuje obsah závazku jako dlužníkovu povinnost plnit (tuto povinnost ovšem na rozdíl od komentovaného ustanovení nespecifikuje) a věřitelovo právo na určité plnění. Obě dvě ustanovení se vztahují ke všem závazkům bez ohledu na právní důvod jejich vzniku, tedy k závazkům smluvním i mimosmluvním. Pokud jde o závazky z právních jednání, požadavky na jejich obsah jsou uvedeny v obecné části občanského zákoníku (srov. požadavek určitosti, resp. důsledky neurčitosti, v ustanovení § 553, požadavek souladu právního jednání s dobrými mravy a se zákonem podle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588, požadavek možného plnění podle ustanovení § 580 odst. 2).

Sotva lze dovozovat zásadnější význam komentovaného ustanovení pro praxi. Jde o ustanovení konstatující obecně akceptované a tradiční závěry tuzemská teorie ve vztahu k jednotlivým druhům povinností plynoucích ze závazků, aniž by je podrobněji rozvíjelo. Samo o sobě toto ustanovení žádné povinnosti a práva nezakládá. Hlavní smysl ustanovení § 1789 lze snad spatřovat v tom, že – podle svého obsahu - shodně s dřívějším pojetím vnímá závazek jako právní vztah věřitele (jemuž plynou oprávnění) a dlužníka (jemuž plynou povinnosti).

Povinnost dlužníka

Samotnou definici konání, dání, zdržení se či strpění něčeho zákon neobsahuje. Z toho dovozujeme, že jejich rozlišení zákonodárce nepovažoval za určující. Ostatně zákon v komentovaném ustanovení nespojuje ani žádné zvláštní právní následky výlučně s některými z uvedených povinností (spojuje je však jinde, srov. například možnost vypovědět závazek ze smlouvy, jde-li o plnění spočívající v konání podle ustanovení § 1999).

Zatímco dare a facere je spojeno s aktivitou povinného (je vyžadováno, aby dlužník sám něco aktivně provedl – daroval či vykonal), omittere a pati je naopak spojeno s jeho pasivitou (je vyžadováno, aby dlužník nekonal – něčeho se zdržel či něco strpěl, ač jinak – nebýt závazku - by byl oprávněn naopak konat). Spojení povinnosti s aktivitou či pasivitou povinného se pro praxi jeví jako významnější než vlastní rozlišení dare, facere, omittere a pati. Tak například u reálných břemen je vyžadována aktivita povinného (srov. ustanovení § 1303 an.), zatímco služebnosti jsou spojeny s pasivitou povinného (srov. ustanovení § 1257 an.).

Dáním (dare) se tradičně rozumí přenechání práva (vlastnického, užívacího či jiného) k věci jinému. Typickým příkladem dare je darovací smlouva, podle níž dárce převádí bezplatně vlastnické právo k věci obdarovanému.

Konáním (facere) je třeba rozumět jinou aktivitu dlužníka. Typickým příkladem povinnosti něco konat je smlouva o dílo, podle níž se zhotovitel zavazuje pro objednatele provést dílo (srov. ustanovení § 2586).

Kategorie dare a facere jsou si velmi blízké. Facere by bylo možné považovat za obecnou kategorii, dare pak za její podkategorii.

Povinnost něčeho se zdržet (omittere) vyžaduje, aby dlužník nekonal něco, k čemu by - nebýt závazku - byl oprávněn. Například vlastník věci se podle ustanovení § 1761 zaváže nezatížit či nezcizit věc, ač jinak – nebýt závazku - by (z titulu vlastnictví) k jejímu zatížení či zcizení byl oprávněn.

Povinností něco strpět (pati) je vyžadováno, aby dlužník snášel určité chování věřitele, ač nebýt závazku by k tomu nebyl povinen. Příkladem povinnosti něco strpět může být povinnost vlastníka strpět užívání (části) pozemku k chůzi či dopravě lidskou silou (služebnost stezky podle ustanovení § 1274), ke hnaní zvířat (služebnost průhonu podle ustanovení § 1275) či k ježdění přes pozemek jakýmikoli vozidly (služebnost cesty podle ustanovení § 1276), ač - nebýt závazku - by pozemek jako jeho…