Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1763

 Nahoru[Postupné poskytnutí týchž užívacích či požívacích práv]

Za účinnosti předchozí právní úpravy v situaci, kdy byla postupně přenechána k užívání tatáž věc, takže užívací práva oprávněných osob spolu kolidovala (tzv. dvojí nájem), judikatura dovozovala absolutní neplatnost později uzavřených smluv, a to s ohledem na ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tj. pro nemožnost plnění (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 3 Cdon 120/96, rozsudek ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 26 Cdo 2231/2006, rozsudek ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 26 Cdo 1767/2009, rozsudek ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3720/2011, rozsudek ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1460/2013, či usnesení ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 641/2017).

Snad právě na tuto praxi reagoval zákonodárce komentovaným ustanovením. Stejně jako na jiných místech (srov. například ustanovení § 1760) zákon fakticky zdůrazňuje nutnost rozlišovat (ne-)platnost právního jednání (k důvodům srov. ustanovení § 580) a to, zda právní jednání vyvolá zamýšlené účinky. Tento přístup koresponduje též se zásadou in favorem negotii (srov. ustanovení § 574).

Podle doslovného znění ustanovení § 1763 se tato úprava použije pouze v případě kolize práv ze smlouvy. S ohledem na ustanovení § 1723 odst. 2 jej však lze přiměřeně použít též pro závazky z jiných právních skutečností, zde pro užívací a požívací práva vzniklá např. vydržením, rozhodnutím soudu apod.

Současně musí jít o právo poskytnuté jednou stranou dalším stranám, tzn. o konflikt dvou uživatelů odlišných od osoby, od níž se právo odvíjí. Tato podmínka není splněna v případě kolize užívacího práva vlastníka (spoluvlastníka) a jiného uživatele.¹ Vlastník (spoluvlastník) totiž nemá užívací (požívací) právo od nikoho odvozeno, není mu smluvně nikým poskytnuto, vyplývá ze samého obsahu vlastnického práva (ius utendi, ius fruendi).

Užívací a požívací práva

Občanský zákoník rozlišuje mezi užívacími (požívacími) právy věcnými (služebnosti, srov. ustanovení § 1257 a násl. a § 1283 až § 1296) a obligačními (výpůjčka podle ustanovení § 2193 a násl., výprosa podle ustanovení § 2189 a násl., nájem podle ustanovení § 2201 a násl., pacht podle ustanovení § 2332 a násl.).

Jde-li o užívací a požívací práva věcněprávního charakteru, která se zapisují do veřejného seznamu (služebnosti k věci zapsané do veřejného seznamu, srov. ustanovení § 1262), u nich se pro řešení kolize více práv uplatní jiná právní úprava (ustanovení § 980 a násl.).

Komentované ustanovení se použije pro řešení kolize v ostatních případech, tj. u práv věcněprávního charakteru nezapsaných do veřejného seznamu a u práv obligačních.

Kolize užívacích a požívacích práv

Kolize je komentovaným ustanovením definována jako souběh užívacích (požívacích) práv různých osob k téže věci a v téže době. Nejde-li o tutéž věc, či není-li právo v kolizi v tutéž dobu, nemůže dojít ke kolizi práv více osob.

Podmínka stejné doby je dána též tehdy, kdy se sjednané doby překrývají částečně (nejenom zcela). Pravidla pro řešení kolize práv uživatelů (poživatelů) se pak uplatní ve vztahu k době, v níž se jejich práva střetávají.

Z logiky věci pak plyne, že podmínka souběhu u téže věci je dána jen v případě, kdy výkon jednoho užívacího (požívacího) práva vylučuje souběžný výkon druhého užívacího (požívacího) práva. Jestliže je duplicitně pronajat (propachtován) tentýž pozemek tak, že se výkon užívacích (požívacích) práv nevylučuje, nejde o kolizi a není nutno konflikt řešit pomocí pravidel v ustanovení § 1763 (např. zahrádka je pronajata jednak zahrádkářovi pro účely pěstování zeleniny, jednak odlišnému subjektu pro účely umístění billboardu, který nijak nelimituje zahrádkáře, srov. např. skutkovou situaci v nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2019, sp. zn. II. ÚS 4235/18).

Pravidla pro řešení kolize

Podle ustanovení § 1763 nabyde užívací (požívací) právo osoba, které byla věc poskytnuta k užívání (požívání) nejdříve.

Poskytnutím k užívání (požívání) zřejmě je třeba rozumět faktické umožnění užívání (požívání), nikoli výlučně fyzické vydání věci. Pokud by mělo být poskytnutí k užívání (požívání) s vydáním věci ztotožněno, není zřejmé, proč je použita odlišná terminologie (srov. ustanovení § 1100 odst. 1, řešící obdobně kolizi pro případ duplicitního převodu vlastnického práva, jako primární kritérium je však uvedeno vydání věci).

Jestliže není osoba, jíž byla věc poskytnuta k užívání (požívání) jako první, svědčí priorita…