dnes je 27.4.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1143

1.12.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.4.4.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1143

JUDr. Monika Schön

[Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu]

Dohoda a rozhodnutí soudu o likvidaci spoluvlastnictví

Právní úprava jednoznačně preferuje likvidaci spoluvlastnického vztahu dohodou spoluvlastníků (srov. ustanovení § 1141 a § 1143). Preference dohody se promítá též v procesní úpravě, srov. ustanovení § 99 odst. 1 OSŘ. Není-li však takové dohody dosaženo, je každý ze spoluvlastníků bez ohledu na velikost svého spoluvlastnického podílu oprávněn domáhat se žalobou zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. I. ÚS 174/05).

Toto právo spoluvlastníka se nepromlčuje (srov. ustanovení § 614, které podle našeho názoru je nutno vykládat nikoli doslovně jako "právo domáhat se rozdělení společné věci", ale jako právo domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, k tomu srov. výkladová pravidla v ustanovení § 2 odst. 2).

Podmínkou podání žaloby podle ustanovení § 1143 není předchozí marný pokus o dosažení dohody účastníků řízení (spoluvlastníků věci). Výraz "nedohodnou-li se (...)" v ustanovení § 1143 odkazuje pouze na to, že žalobu lze podat kdykoli předtím, než spoluvlastníci dosáhnou dohody.

Spoluvlastníci mohou dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uzavřít kdykoli za trvání spoluvlastnictví, a to i po zahájení soudního řízení podle ustanovení § 1143, až do okamžiku, kdy rozhodnutím soudu či v jeho důsledku dojde ke zrušení spoluvlastnictví (srov. níže). Kdyby takové dohody dosáhli po podání žaloby (po zahájení řízení), lze předpokládat tomu odpovídající procesní návrh (zpětvzetí žaloby či návrh na schválení smíru). Pokud by takový návrh učiněn nebyl, soud by žalobu zamítl, neboť spoluvlastnictví v mezidobí zaniklo jinak a předmět řízení odpadl. Připomeňme, že pro rozsudek je rozhodný stav ke dni jeho vyhlášení (srov. ustanovení § 154 odst. 1 OSŘ), tedy je zcela irelevantní, zda byla žaloba důvodná v době jejího podání.

Nedělitelnost předmětu řízení

Z druhé věty komentovaného ustanovení plyne, že současně se zrušením spoluvlastnictví soud musí rozhodnout i o způsobu jeho vypořádání. Tato úprava koresponduje se závěry dřívější judikatury (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. III. ÚS 687/04).

Nepřipadá tedy v úvahu, aby bylo nejprve rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví a teprve následně o způsobu jeho vypořádání. Je-li – typicky – rozhodováno samostatnými výroky o zrušení a o vypořádání spoluvlastnictví, jde stále o rozhodnutí o jediné věci a takové výroky nemohou nabýt právní moci samostatně. Bez ohledu na počet výroků totiž rozhodnutí podle ustanovení § 1143 není rozhodnutím o několika právech se samostatným skutkovým základem.

Nedělitelnost předmětu řízení se pak projevuje rovněž v odvolacím řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3294/2019), takže odvolání formálně podané vůči jen jednomu výroku (typicky výroku o způsobu vypořádání spoluvlastnictví) má odkladný účinek současně proti souvisejícím výrokům (v prve uvedeném případě proti výroku o zrušení spoluvlastnictví).

K jednotlivým způsobům vypořádání srov. ustanovení § 1144 a § 1147.

Procesní souvislosti

V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je rozhodováno o právech a povinnostech všech spoluvlastníků věci bez ohledu na jejich postoj k žalobě, tj. bez ohledu na to, zda s žalobním návrhem souhlasí či nikoli. Proto také všichni spoluvlastníci musí být účastníky takového řízení, ať již na straně žalobce či na straně žalované. Je-li spoluvlastnický podíl součástí společného jmění manželů, musí být účastníky řízení oba manželé. Řízení má povahu iudicium duplicex, oba (všichni) účastníci mají totožné postavení žalobce i žalovaného.

S tím souvisí též otázka případného nesouladu mezi skutečným stavem a stavem evidovaným ve veřejném seznamu a otázka okruhu účastníků řízení. Např. v žalobě je jako účastník řízení označena osoba, jejíž skutečné spoluvlastnictví je tvrzeno, zatímco v katastru nemovitostí je jako spoluvlastník evidována osoba jiná. Soud si v takové situaci nepochybně musí jako předběžnou otázku posoudit otázku spoluvlastnictví. Nicméně i kdyby tuto otázku posoudil v souladu s představou žalobce (tzn. dospěl by k závěru, že skutečným spoluvlastníkem je osoba odlišná od osoby, která je jako spoluvlastník evidována v katastru nemovitostí), bude jeho případné rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mít účinky pouze ve vztahu mezi účastníky řízení, tj. nikoli ve vztahu k osobě zapsané jako spoluvlastník ve veřejném seznamu, neboť tato účastníkem řízení nebyla (srov. ustanovení § 159a odst. 1 OSŘ). Pro takovou situaci judikatura dovolacího soudu zdůrazňuje povinnost soudu upozornit účastníky na procesní souvislosti a faktické důsledky požadovaného rozhodnutí a dále povinnost soudu poučit účastníky o možnosti podat určovací žalobu, která by odstranila nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 507/2019). Pokud by soud naopak – odlišně od žalobce – dospěl k závěru, že není nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem (tzn. že zapsaný spoluvlastník je skutečným spoluvlastníkem), je namístě zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví již z toho důvodu, že zapsaný spoluvlastník nebyl označen jako účastník řízení, tzn. řízení se neúčastní všichni spoluvlastníci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3152/2011, jehož závěry jsou použitelné též ve vztahu k úpravě v NOZ; ve vztahu k aktuální úpravě srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 4675/2016).

Předmět řízení je vymezen v žalobě (zrušení a vypořádání spoluvlastnictví). Soud však není vázán žalobním návrhem, pokud jde o způsob vypořádání. Jde o řízení podle ustanovení § 153 odst. 2 OSŘ, kdy způsob vypořádání mezi účastníky plyne z právního předpisu (srov. ustanovení § 1144 a § 1147), tzn. soud může rozhodnout o jiném způsobu vypořádání, než účastníci navrhovali. Účastníci ostatně ani nemusejí způsob vypořádání navrhovat. Zcela postačí, pokud žalobce v žalobě uvede, že se domáhá zrušení spoluvlastnictví.

Z týchž důvodů změna navrženého způsobu vypořádání v průběhu řízení není změnou žaloby, o níž by bylo nutno rozhodnout podle ustanovení § 95 OSŘ, ale jedná se toliko o vyjádření procesního stanoviska účastníka řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3389/2014).

Rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je konstitutivním rozhodnutím, neboť se jím ruší dosavadní poměry (spoluvlastnictví) a zakládají se nové právní poměry (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3736/2016, a mnohé další). Žalobě tedy nelze vyhovět rozsudkem pro zmeškání (srov. ustanovení § 153b odst. 3 OSŘ).

Pro rozhodnutí soudu je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku (srov. ustanovení § 154 odst. 1 OSŘ). Z toho plyne též řešení případné otázky intertemporality: Podle nové úpravy soud postupuje bez ohledu na to, zda řízení bylo zahájeno před 31. 12. 2013 či později (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5345/2015), a postupuje podle ní i odvolací soud při přezkumu rozhodnutí prvního stupně, které bylo vyhlášeno za účinnosti občanského zákoníku.

Kdy dochází ke zrušení spoluvlastnictví

Je-li rozhodnuto o vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci či přikázáním jednomu ze spoluvlastníků za náhradu, dochází ke zrušení spoluvlastnictví právní mocí takového rozsudku.

V případě vypořádání prodejem (ať již dražebním či z volné ruky) ke zrušení spoluvlastnictví dochází až prodejem společné věci, který následuje po rozhodnutí soudu, případně po dohodě spoluvlastníků.

Okamžik zrušení spoluvlastnictví je významný z toho důvodu, že až do zániku spoluvlastnictví mohou spoluvlastníci – bez ohledu na stav soudního řízení – uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví věci (srov. stanovisko Nejvyššího soudu SR ze dne 8. 3. 1973, sp. zn. Cpj 8/72). Mohou tedy dohodu uzavřít též ještě v mezidobí mezi (pravomocným) rozhodnutím soudu a realizací prodeje věci, kdy jsou stále ještě spoluvlastníky věci.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

Samostatnou otázkou při rozhodování soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Řízení podle ustanovení § 1143 je specifické do té míry, že zde nelze pouze mechanicky aplikovat ustanovení § 142 OSŘ. Je třeba zohlednit individuální

Nahrávám...
Nahrávám...