Dovolená

4.9.4

Dovolená

Bc. Lukáš Auerswald

 NahoruDovolená

Placená dovolená patří mezi nejvýznamnější nároky zaměstnanců, plynoucí z pracovního poměru.

Rozeznáváme několik druhů dovolené:

• dovolená za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část,

• dovolená za odpracované dny,

• dodatková dovolená.

Dovolená za kalendářní rok či jeho poměrnou část je nejobvyklejší. Nárok má každý zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něj práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Za výkon práce se považují i některé náhradní doby (mateřská, svátek, v jehož důsledku zaměstnanec nepracuje). Za výkon práce se však nepovažuje rodičovská dovolená. Pokud pracovní poměr netrval celý rok, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené, a to za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru ve výši jedné dvanáctiny (resp. i za měsíc, v němž zaměstnanec mění zaměstnání).

Výměra dovolené pro zaměstnance ve veřejných službách, kteří jsou odměňováni platem (zaměstnanci obcí), činí 5 týdnů. Jedná se o pevnou dobu, kterou nelze měnit, tj. nelze ji ani navýšit dle rozhodnutí zaměstnavatele.

Pro praktické účely se dovolená přepočítává na pracovní dny, takže zaměstnanci s nárokem na 5 týdnů roční dovolené přísluší 25 pracovních dnů této dovolené.

Dovolená za odpracované dny přísluší zaměstnanci, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její část, protože nekonal práci v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů. Za každých odpracovaných 21 dnů mu…