11.3.4.6.1 Aplikace správního řádu na rozhodování o dotacích
JUDr. Mgr. Luboš Jemelka
Režim pro dotace
Samostatnou otázku představuje to, zda a do jaké míry se uplatní správní řád na poskytování finančních prostředků v podobě dotací. Zatímco zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu nebo například zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství s aplikací správního řádu jasně počítá, v případě zákonů o rozpočtových pravidlech (zákona č. 218/2000 Sb. a č. 250/2000 Sb.) již to tak jednoznačné není. Zákon o vinohradnictví a vinařství ve svém § 41 uvádí, že na postupy podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. Obdobně tak činí rovněž § 13a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Zde jsou však současně řešeny některé odchylky od správního řádu. V § 11 tohoto zákona se uvádí, že na řízení o poskytnutí dotace a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro vydání rozhodnutí, ustanovení o povinnosti umožnit účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání, ustanovení o provedení záznamu o provedení důkazu listinou a ustanovení o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu. A contrario se domnívám, že se ve všech ostatních případech o použití ustanovení správního řádu nepochybuje. Z uplatnění správního řádu ve všem ostatním podle mě například vyplývá, že i když jsou vyloučena ustanovení správního řádu o lhůtách pro vydání rozhodnutí, neznamená to, že by zde neplatila zásada rychlosti řízení. Rovněž při dlouhodobé nečinnosti Státního zemědělského intervenčního fondu by proto bylo možné použít ustanovení § 80 správního řádu o ochraně před nečinností.
Velká rozpočtová pravidla
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, předpokládá uplatnění správního řádu pouze částečně. V § 15 odst. 2 uvádí, že na řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci se vztahují obecné předpisy o správním řízení. Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci k vázání prostředků státního rozpočtu, ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství, nebo ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně.
Naproti tomu se v § 14 odst. 4 tohoto zákona uvádí, že se na rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci obecné předpisy o správním řízení nevztahují a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Vzniká tím určitá disproporce, že zatímco na poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se správní řád uplatnit nemá, na jejich odnětí ano. Může být otázkou, jestli oba tyto postupy mají charakter soukromoprávní a na "řízení“ o odnětí byl vztažen správní řád, ačkoli by se sám o sobě jinak neuplatnil, nebo mají charakter veřejnoprávní a pro proces poskytování dotace nebo návratné finanční výpomoci byl správní řád v zájmu usnadnění procesních postupů vyloučen. V tom případě by se však navzdory § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech musel správní řád (při neexistenci speciální procesní úpravy) stejně podpůrně uplatnit. Než na tuto otázku odpovím, zmíním pro srovnání zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a související judikaturu.
Malá rozpočtová pravidla
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, řeší sice také otázku poskytování, resp. odnímání peněžních prostředků, přístup k procesní stránce věci má oproti zákonu č. 218/2000 Sb. vymezen odlišně. V § 22 odst. 13 uvádí, že při správě odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně se postupuje podle zákona upravujícího správu daní, tedy podle daňového řádu (porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.). Otázka poskytování dotací zde pak z procesního hlediska není řešena vůbec.
Z judikatury
Poukázat musím v této souvislosti rovněž na soudní judikaturu, konkrétně na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze…
