dnes je 3.10.2024

Input:

č. 7/2003 Sb. NSS, Služební poměr: okamžik zjištění důvodu propuštění

č. 7/2003 Sb. NSS
Služební poměr: okamžik zjištění důvodu propuštění
k § 106 odst. 3 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky6) (v textu též „zákon o služebním poměru“)
k § 12 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.
Okamžikem zjištění důvodu propuštění celníka ze služebního poměru ve smyslu § 106 odst. 3 zák. ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (§12 celního zákona), je nutno rozumět okamžik, kdy se služební funkcionář dozvěděl o skutkových okolnostech jednání či opomenutí celníka v takovém rozsahu, který umožní i jejich předběžné právní zhodnocení. Ze zákona nelze dovodit, že by tato informace musela být zvlášť kvalifikovaná, pocházet jen z určitého zdroje nebo že by okamžik jejího zjištění byl vázán na pravomocné skončení řízení o uložení kázeňského trestu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. července 2003, čj. 5 A 141/2002-21)
Prejudikatura: shodně Výběr soudních rozhodnutí ve věcech správních (příloha časopisu Správní právo) č. 160/1997.
Věc: Jiří M. v R. proti Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel o propuštění ze služebního poměru celníka.

Rozhodnutím ředitele Celního ředitelství v Praze (dále jen „CŘ“) ze dne 24. 8.1998 byl žalobce propuštěn ze služebního poměru. Jeho odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím generálního ředitele Generálního ředitelství cel (dále jen „GŘC“) ze dne 16.11.1998.
Ke včasné žalobě Nejvyšší správní soud rozhodnutí služebních orgánů obou stupňů zrušil pro nezákonnost a pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.7)
Z odůvodnění:
Žalobce (mimo jiné) namítl, že při propuštění nebyla dodržena zákonná dvouměsíční subjektivní lhůta, ve které k propuštění mohlo dojít. Poukázal v tomto směru na porušené ustanovení § 106 odst. 3 písm. d) zákona o služebním poměru. Po skutkové stránce poukázal v tomto ohledu na to, že vědomost o údajném porušení služebních povinností měl služební funkcionář oprávněný k rozhodnutí již před podstatně delší dobou, než rozhodl o propuštění ze služebního poměru.
Soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou dodržení lhůty k propuštění žalobce ze služebního poměru; je-li taková námitka důvodná, nemá praktický význam zkoumat námitky další.
Ze spisů CŘ a GŘC plyne, že delikt, v jehož důsledku byl nakonec žalobce propuštěn ze služebního poměru, se měl stát 29. 8. 1997. Zjištěn byl kontrolou, kterou provedla kontrolní skupina GŘC dne 5. 3. 1998; ta zjistila podezření z trestné činnosti u několika celníků. O vlastním faktu kontroly podal stručnou zprávu řediteli CŘ ředitel 10. odboru GŘC dne 11. 3. 1998. Pracovník kontrolní skupiny poté předal orgánům Policie ČR doklady a učinil detailní trestní oznámení s popisem skutku, s jeho právním hodnocením a s uvedením seznamu celníků včetně žalobce, kteří měli postupovat v rozporu s celním zákonem, když stanovovali celní hodnotu dovážených vozidel nižší, než byla ve skutečnosti. Trestní oznámení je datováno 2. 4. 1998; následujícího dne, tj. 3. 4. 1998, oznámil v podrobné zprávě ředitel odboru GŘC řediteli CŘ, že bylo zjištěno závažné porušování celních předpisů
Nahrávám...
Nahrávám...